Názor odborníka

Milá Marie,

děkujeme za váš příběh a za důvěru, se kterou nám píšete. Mluvíte o tom, že od 12 let vlastně zastáváte roli matky, roli dospělé ženy, která plní povinnosti. Do této role jste se dostala v době, kdy začíná puberta, období dopívání. Cílem a smyslem tohoto období je kromě dozrávání fyzického také dozrávání psychické – vymezování sebe samé vůči původní rodině, odpoutávání se, hledání vlastní identity, sebepojetí, postojů, názorů, cílů, směřování, místa ve světě. Vy jste pro tyto veledůležité a náročné procesy moc prostoru neměla.

Nyní jste ve vztahu s přítelem a možná, že se vám děje to, že vám vlastně chybí role, na kterou jste si navykla – role pečovatelky, role „matky“. Partner se o vás stará, o to víc může být pro vás ta situace divnější. Prostě jste zvyklá pečovat, myslet, jednat a cítit jako ten, kdo o někoho pečuje. Jste to ale skutečně vy? Poznala jste už sama sebe, to jaká jste, kdo jste, co chcete, kam směřujete, bez ohledu na to, za koho máte zodpovědnost?

Je v pořádku, že toužíte mít dítě. Důležité je pochopit, jestli vás k tomu pohání potřeba se o někoho starat, protože jste na to zvyklá, nebo pocit, že jste našla sama sebe a partnera, se kterým chcete postoupit o úroveň výš a přivést na svět nový život. Ne proto, abyste na něj byla pyšná a skrz něj naplňovala to, co jste sama nedostala, ale proto, že to tak cítíte a věříte, že jste v období, kdy mu můžete dát maximum, aniž byste tak zaplňovali prázdné místo v sobě. Ona vás ta vnitřní prázdnota totiž stejně někdy dožene, pokud je tím motivem. Lepší je řešit ji hned, než se jí nechat vést a zamotat se do ní.

Položte si pár otázek, možná vám pomohou pochopit sebe i partnera: 

• Vím, kdo jsem, kam směřuji, jaké je mé místo ve světě?

• Co pro mě znamená mít dítě?

• Co pro mě znamená být sama se sebou? 

• Jsem šťastná? 

• Co očekávám, že mi narození dítěte přinese, co mi vezme?

• Jak naplňuji svůj život?

• Jak ho chci naplňovat?

• Co bych v životě chtěla zažít, dosáhnout, vytvořit?

• V jakém životním období se nacházím?

• Jaký je můj vztah s partnerem?

• Co mě naplňuje?

• Co naplňuje mého partnera?

• Co mi chybí?

• Co pro něj znamená mít dítě?

• Jaký je náš život bez dětí?

• Jaký bude náš život, až budeme mít děti?

Mám nějak pocit, že si zasloužíte nějaký ten oddych a ulevení od povinností. Zasloužíte si čas jen pro sebe, čas na to, abyste mohla sama sebe lépe poznat, být sama se sebou a prostě žít bez ohledu na to, jestli se o někoho staráte nebo ne. Starat se a pomáhat je moc krásná a smysluplná věc. Trochu mění význam, když se stává potřebou. Když starat se znamená dokazovat si, že mám nějakou hodnotu, že jsem potřebný. Je to úplně pochopitelné, ale i tak stojí za to mít se ráda prostě jen tak, bez závislosti na někom dalším. Jistě jste skvělá žena, zvládla jste toho opravdu hodně a vzdala jste se své zábavy ve prospěch vašeho bratra. Cítíte to tak, že i nyní potřebujete a chcete dělat něco podobného? Nebo vás láká období, kdy se budete starat jen sama o sebe a užívat si vztah, kde je pečováno o vás?

A pokud tak či tak docházíte k tomu, že je ten pravý čas na to počít dítě, nezbývá, než najít společnou cestu s partnerem. Sdílejte s ním své pocity a přání a dopřejte mu čas, každý v životě postupuje trochu jiným tempem. 

Možná, že váš partner je právě v tom období, kdy ještě nechce svou životní energii obrátit k dítěti. A je dobře, že to otevřeně komunikuje, založit rodinu je velké rozhodnutí, které by mělo vycházet z přání vás obou. To nic nemění na tom, že vy máte jiné pocity a že jsou pro vás důležité. Mluvte o nich s partnerem, říkejte mu, co cítíte a co a proč si přejete. Kromě toho, že v rozhovoru si často věci lépe ujasníme, otevřenost je základem toho, abychom se ve vztazích pochopili. Nevadí, že se neshodnete, to se stává. Podstatné je, že o tom dokážete mluvit, protože tak můžete časem k té shodě dojít. 

Důležité je, že máte čas a prostor se o tak velkém tématu, jakým děti jsou, bavit a nacházet společné nastavení. To souznění a soulad v tom, kam směřujete, má velký význam. Nemusí to být hned, dejte tomu trošku času. Dejte čas jak partnerovi, tak sobě, život je proces a každý z nás se vyvíjí, posouvá a získává nové náhledy. 

Přeji vám hodně sil a trpělivosti na vaší cestě!

Milena Nováková

Pomohl vám článek?

Otevřete si přístup k celému webu.

• tisíce článků
• audioverze článků
• videa z přednášek

• audiobooky
• online kurzy
• a mnoho dalšího...

Chci předplatné