„Mám přítele pořád ráda, i když bych neměla,“ napsala do redakce jednatřicetiletá Simona. Přestože po racionální stránce nahlížíme, že je náš vztah nezdravý a zatěžující, po té emoční ho můžeme prožívat zcela odlišně. Je tam „něco“, co nás k danému člověku táhne, co nás u něho drží – přes všechna zranění, která nám způsobil a která jsme si způsobit nechali. Často tak vzniká vnitřní konflikt, který působí jako další stresor, protože nevíme, jak ho vyřešit. Umocňuje ho nepochopení okolí: „Jak můžeš s takovým padouchem, s takovou mrchou být? Podívej se, jak se k tobě chová. A ty si to necháváš líbit.“ Takové názory dále živí naše pochybnosti o sobě. Pokud by nám totožný vztah, v němž se nacházíme, popisoval kamarád nebo kamarádka, jednoznačně bychom jim navrhli rozchod. Je to přece na první pohled naprosto jasné!