Téma k poslechu: Co se životem
Vyberte si své téma Předplatné

Hetero či homosexuální? Vnímejte vnitřní podněty pečlivě a laskavě.

15. 4. 2013

Dobrý den,

je mi 20 a právě prožívám svůj první partnerský vztah. Má u mě ovšem docela netradiční průběh.

Už předtím jsem dlouhou dobu přemýšlela, jestli nejsem homosexuální. Potom jsem si našla přítele a chvíli mě žádné takové myšlenky nenapadaly. Ale po čase se ovšem začaly objevovat znovu a znovu.

Je to takový divný, neodbytný a strašně silný pocit, který mi v tu chvíli nakazuje přítele opustit. Velmi se mi zdá, že naše pouto není pevné a pouze mě vyčerpává. Tyto pocity mě napadaly každý den (nyní se po čtvrt roce vztahu objevují ke konci týdne, třeba dva dny, kdy se nevidíme, a jinak jsem buď velmi silně zamilovaná, nebo v takové neutrální náladě) na několik hodin. Nemůžu se jich zbavit. Přitom se mi z toho jakoby nedělá dobře a zvedá se mi žaludek, ale přesněji ten pocit nedokážu popsat.

Je to takový schizofrenní život, když jsem sama, tak mě to napadá a zdá se mi, že toužím po ženách, hlavně když jsem třeba unavená. Potom když jsem s přítelem, tak zase nechápu, jak mě něco takového mohlo napadat, všechno nám klape a je to moc příjemné. Dokonce často brečím, když odjíždí.

Ani si vlastně nedokážu představit, že bych nějak žila s ženou, ale ty pocity jsou tak strašně silné, že vlastně nevím.

Prosím o radu, moc bych si přála žít život bez těhle vysilujících pocitů, strašně mě to vyčerpává. Nevím, čemu mám věřit, jsou to obrovské pocitové extrémy.

Adja

Názor odborníka


Milá Adjo,

po přečtení vašeho příběhu jsem si zkusil představit váš vnitřní svět jako určité území, na kterém jsou různá království. V každém z nich jste někým trochu jiným, což může působit na prožívání celistvosti a identity, a může vás to rozpínat do nepříjemné šířky bez jasného středu. Jste v království heterosexuality, které se stalo navíc královstvím první partnerské zkušenosti.

Z vašeho popisu bych si netroufl mít hotový názor, jestli jste homosexuální, heterosexuální, nebo bisexuální, to je otázka pro vás samou, na kterou může přinést odpověď další hledání, třeba i v terapeutickém procesu.

Před časem jsem psal čtenářce o možnosti vnímat určité homosexuální impulsy jako potřebu spojení se ženou ve smyslu posílení vlastní ženskosti a jako určitou nutnou etapu pro případný heterosexuální vztah. Nyní se pokusím podobné kamínky poskládat do jiné mozaiky. Vede mě zde jen moje intuice a pocit z vašeho popisu, což nemůže dát víc než nabídku jednoho úhlu pohledu.

Píšete, že před prvním partnerským vztahem jste dlouho přemýšlela o své homosexualitě. Jak takové přemýšlení vypadalo, jaké to pro vás bylo emočně? Jak se pak stalo, že jste se najednou přesunula do království heterosexuality? Pro mě je to jeden z podstatných bodů příběhu. Tady bych určitě pátral, co vše se stalo.

Zajímalo by mě, co by pro vás znamenalo být homosexuální. Jak se na homosexualitu dívají vaše jiná království? Je to rovnocenný soused, nebo je zesměšňována a považována za méněcennou či za nepřítele? Pokud je tam nějaký negativní aspekt, a ve společnosti s heteronormativitou je na začátku téměř nemožné nějakou obavu ohledně homosexuální cesty nemít, pokaždé když budete na území heterosexuality, budou vaše pocity a představy týkající se homosexuality nějak ovlivňovány.

Možná budete o to víc ráda, že jste s přítelem, mužem. Pak vyhovujete nepsaným zákonům heterosexuálního království. Část příjemných pocitů s přítelem může být sycena tím, že vám to dává „občanství“ v privilegovaném silnějším heterosexuálním království. Naučit se rozlišovat jak se cítím, a také možná proč se tak cítím, je důležitá fáze pro rozhodování, kde nejsnáze vybuduji svůj vnitřní domov, kde budu v souladu sám se sebou. Někdy to chce v tomto případě zažít srovnání – vztah s mužem a vztah se ženou, aby bylo vidět, jaké a jak silné pocity obojí přináší a jaký je průběh vztahu. S tím souvisí i to, že pro vztah se ženou nemáte představu. V heterosexuálním království moc plakátů o homosexualitě nevisí. Představu o vztahu se stejným pohlavím si většina gayů vytváří až tím, že ve svých myšlenkách, pocitech a zkušenostech nějak vystaví své homosexuální království.

Je důležité učit se rozumět různým svým signálům (emocím, svému tělu, intuici, představám, myšlenkám, zážitkům a zkušenostem – to všechno jsou potenciální spojenci), abyste mohla vyhodnotit, co je pro vás důležité anebo taky přirozenější a příjemnější. Pár možných indikátorů pro lepší vyhodnocování:

  • Jak se cítíte většinou sama o sobě – vaše já nikoli v kontextu vztahu, ale „samo o sobě“. Zde mi přijde, že více zdůrazňujete, že o samotě vás vedou pocity či představy k ženě, ale možná je to jen v rámci toho stručného popisu, který neumožňuje dát slova do širšího rámce či přesně vidět jejich emoční závažnost.

  • Jak reaguje vaše tělo v daných situacích – reakce ze zažívacího ústrojí, o kterých píšete, jsou takovým vodítkem. Je třeba pozorovat, kdy se objevují, a co nejvíc se o nich a od nich dovědět. Druhým krokem je pak jejich vyhodnocení. Opět mohou být ukazatelem, že jdete směrem, který není v souladu s vaší „podstatou“. Nebo jsou signálem o tomto konkrétním vztahu, ve kterém není něco tak, jak byste potřebovala. Mohou být doprovodem vnitřních konfliktů a té velké vzdálenosti mezi královstvími a jejich nesmíření.

  • Vnímat, kdy opravdu dostáváte, po čem toužíte. Řada vztahů se zvenku jeví jako uspokojivá, přátelé či rodiče pak někdy podporují v tom směru, že člověk „by neměl blbnout“ a být spokojený s tím, co má. Někdy však daný jedinec není jen věčně hledajícím nebo po iluzorním ráji toužícím snílkem, ale jeho/její duše dává znamení, že touto cestou by dál mohl jít jen za cenu svého popření. Může se to týkat konkrétního vztahu i celé heterosexuální či homosexuální cesty. Prolustrovat, zda ve vztahu dostáváte to, co je pro vás podstatné, je další možností pro pohyb na cestě.

Primárně váš příběh nevidím jako dilema mezi heterosexualitou či homosexualitou, ale jako hledání vnitřní jednoty a poznávání, co je moje, jak rozumět svým různým částem. Heterosexualita i homosexualita může být v určitém smyslu také jevištěm, na kterém se toto drama přehrává. Metafora o vzdálených královstvích snad nabízí způsob, jak příběh rozvinout k dobrému konci. Představuji si, že by se mohl objevit prostředník, který zprostředkuje kontakt mezi těmito královstvími, bude o nich sbírat autentické zprávy a přispěje k jejich dialogu a smíření. Tímto prostředníkem může být i váš rozum, pokud bude ochoten naslouchat s laskavostí a určitou neutralitou signálům emocí, intuice, představ, myšlenek a zkušeností. Očistit rozum (vědomí) tak, aby mohl tuto funkci plnit nezávisle, je docela složitý úkol. V otázce homosexuality je, jak už jsem zmínil, rozum většinou infikován představou obecné pravdy „správná a normální je heterosexualita“.

Při takovém zavirování není neutrální a subjektivní vyhodnocování možné a vzdálenost mezi subjektivním prožíváním a rozumovým/rozumným vyhodnocováním se rozpíná a království zůstávají oddělená a nespolupracují. Jiným prostředníkem vašich království může být terapeut, který vám může pomoci v tom, abyste mohla časem lépe používat své uvědomování a prožívání jako nástroj pro vyhodnocování dílčích impulzů, a na základě toho se rozhodla, jakou cestou jít či jak dosáhnout smíření.

Držím palce, abyste našla způsob, jak dospět k vnitřní harmonii a držím palce vnitřnímu i vnějšímu prostředníkovi – průvodci.

Aleš Borecký

Diskuse 0

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.