Dobrý den,
od dětství při seznamování dávám na intuici – jak se mi daný člověk jeví, jestli se s ním mám začít bavit a navázat nějaký vztah či ne. Jsem spíše uzavřenější a raději mám méně známých, ale zato dobrých. Možná to zní divně, ale vždy, když intuici v tomto ohledu neposlechnu a dám na rozum, tak se mi to vymstí. Vyplatilo se mi volit srdcem.
Čímž se dostávám k problému. Před pár lety jsem na jednom kurzu potkala o šest let staršího kluka. Dávám přednost starším, se stejně starými si nemám co říct. Hned mi padl do oka a říkala jsem si, že přesně takového pohodáře jsem si přála. Prostě jsem věděla, že je tu pro mě – intuice zablikala. Bavili jsme se a byla jsem ráda, že i z jeho strany je zájem v komunikaci pokračovat.
Psala jsem mu hlavně já – v čemž vidím první chybu – ale zjistila jsem, že máme podobné zájmy. Zval mě na své koncerty, na které jsem většinou šla, ale když jsem ho někam pozvala já, tak se nějak vymluvil nebo úplně odmítl. Komunikace začala slábnout, snaha a nejspíš i chuť komunikovat byla jen na mé straně. I když to minimálně ze začátku vypadalo, že by o mě nějaký zájem měl.
Za tu dobu, co se známe, měl několik přítelkyň. Nevím, jestli jsme někdy byli vůbec aspoň kamarádi. Ale záleží mi na něm a nechci přijít o kontakt s ním. Jako jedinou možnost vidím si s ním všechno narovinu vyříkat, ale mám strach z toho, že by to mohl být poslední kontakt. Už jen proto, co cítím a kvůli intuici. Nic podobného jsem k jinému muži necítila.
Jak se mám zachovat?
Díky
Anonymka
Názor odborníka
Milá anonymko,
když jste se seznámila s mužem, kvůli kterému píšete, dala jste na svůj vnitřní pocit. To je v pořádku, takhle na vás působil, byl starší, přesně váš typ. Od dětství jste se při výběru přátel řídila intuicí, a stejně jste ji poslouchala i v tomto případě. Jenže, co vaše intuice nemohla vyhodnotit či ovlivnit bylo, jak on bude brát vás.
Obávám se, že pokud během těch let, co se znáte, měl několik vztahů, znamená to, že ať už o vás uvažoval nebo ne, vztah s vámi nezkusil. Nemůžete pochopit, proč si nevybral vás. Pokud se chcete dozvědět něco o něm, podle čeho si je vybírá, víte něco o těch přítelkyních – vzhled, věk, zájmy, povaha?
Líbí se mi, že i když přiznáváte, že jste více komunikovala a chodila na akce, které navrhl, když jste ho zkusila pozvat tam, kam by se chtělo vám, a on odmítl nebo se vymluvil, že jste nakonec se snahami o sblížení ustala. Pro vztah jste z vaší strany udělala, co bylo ve vašich silách. Dala jste najevo svůj zájem.
Kdyby si nebyl jistý, zda se vám líbí nebo jestli máte zájem, tyto pochyby jste svým aktivním přístupem rozptýlila. I kdyby se váš vkus diametrálně lišil od jeho, zamilovaný muž se ochotně přizpůsobuje. Nepoznává se, na nějaký čas mění zájmy, sklony, záliby. Bohužel, snahy byly pouze na vaší straně, neprojevil zájem vás poznat víc.
V posledním odstavci píšete o strachu, že ztratíte muže, kterého považujete za ideálního partnera, poté, co si s ním vyříkáte, co máte na srdci s nadějí, že otevře oči a…? Strach, příliš přemýšlení, snažení – to už není o intuici. Nechte ho jít a odneste si zkušenost. K čemu vám to celé bylo? Jaké jste si odnesla poznání? Třeba že s pomocí vaší intuice poznáte člověka, se kterým byste si rozuměla, což ale ještě nezaručí, že ten druhý to cítí podobně.
Další riziko vidím v tom, že takhle vám může padnout do oka i člověk jiným způsobem nedosažitelný, třeba zadaný. Přehodnoťte svoje názory – třeba ten, že musíte mít staršího partnera, protože s kluky vašeho věku si nerozumíte. Opravdu jsou všichni úplně nemožní? A nemohli třeba za tu dobu, kdy jste si tento názor utvořila, nasbírat zkušenosti nebo trošku dozrát? Třeba to stále platí, ale i svoje názory stojí za to občas „provětrat“.
Přeji vám z celého srdce, abyste našla partnera, se kterým si budete rozumět a budete šťastná.
Marta Helingerová
