K poslechu: Vánoční audiobook
Vyberte si své téma Využívejte celý web: Předplatné

Jak na vzdorovité dítko? Život předškoláka je plný nových povinností.

21. 6. 2011

Dobrý den,

máme čtyřletou dcerku a je velmi svéhlavá a temperamentní: poslední dobou si s ní přestáváme vědět rady.

V podstatě každý den, když ji vyzvedávám ze školky, ztropí vzdorovitou scénku při odchodu (nechce se strojit, chce si ještě hrát, nedodělala si výkres…) Snažím se tomu předcházet, být trpělivá, počkat. Ale pokud se podaří ze školky odejít v klidu a pohodě, přijde vzdor doma (zlobí ji ponožky, nechce se ráno oblékat). Nevím, jak mám na takovou situaci správně reagovat, jak ji utišit. Do školky chodí ráda, líbí se jí tam. Má ještě o dva roky starší sestřičku a o tři roky mladšího brášku.

Velký výbuch vzteku může vypadat například takto. Před několika týdny si přála jet lyžovat, jela by podruhé a velice se těšila. Domluvili jsme tedy instruktora, vzali ji na sjezdovku a když jsme se začali převlékat, zasekla se, začala se vztekat a že lyžovat nebude. Vůbec nebylo možné se s ní domluvit, nepomohla ani přestávka s oblíbenou koblihou. Nezbylo nám nic jiného, než se sbalit a odjet domů. Všechno jsme jí v klidu vysvětlovali… že takhle by se chovat neměla, ptali jsme se i proč se zlobila, proč nechtěla lyžovat. Ale více méně jsme z ní odpověď nedostali.

Máme ji za takové chování potrestat např. zákazem pohádky? Jak mám postupovat, aby se tyto situace umírňovaly a ona pochopila, že nemůže svůj nesouhlas projevovat hlasitým křičením a vztekem? Proč k takovým konfliktním situacím dochází? Její starší sestra takové období vzdoru neprožívala, v podstatě na všem se s ní bylo možné domluvit.

Sabíček

Názor odborníka


Milá čtenářko,

když jsem si pročítala váš dotaz, říkala jsem si, že situace, kterou s dcerkou prožíváte, pro vás nejsou vůbec snadné a snažíte se je řešit, jak nejlépe umíte, abyste se všichni měli dobře. Ráda bych vás podpořila a pokusila se vám poskytnout zamyšlení nad celou situací.

Píšete, že u vaší čtyřleté dcery se objevují téměř denně projevy vzdoru. Nechce poslouchat a reaguje odmítáním. Ráda bych vás ujistila, že vzdor je u dětí tohoto věku běžný a pro dítě důležitý. Je třeba přijmout, že dítě se snaží prosazovat svou vlastní vůli a vymezit se. Píšete, že dcerce se nechce odejít ze školky, třeba proto, že nedokončila výkres nebo si chce ještě hrát. Dcera může vnímat váš „příkaz“ odejít velice negativně: musí přestat dělat to, co chce a dostaví se frustrace. Z ní pak často plyne křik, pláč – vzdor. V období, kdy se dítě separuje, nabývá své svobody a zkouší zvládat věci samo, bez pomoci ostatních, vyvolá jakékoliv omezení nevoli.

Novinky ve světě předškoláka
 

Mezi druhým a pátým rokem věku dítěte se děje mnoho významných vývojových změn. Jak jsem již uvedla, dítě nabývá vědomí svého vlastního já. Současně se však také mění nároky okolí směrem k dítěti, mění se známé rituály a objevují se první povinnosti – dítě musí chodit do školky, samo se obléknout atp. Toto může doprovázet úzkost a nejistota. Vzdor je rozpor/napětí mezi tím co chci/prosazuji „já“ a tím, co musím, tím co vyžaduje okolí. Na jednu stranu je dítě hrdé na to, co už umí a zvládne samo, ale na druhou stranu jsou tu věci, které nesmí, neumí, nebo naopak musí dělat.

Vzdor není projevem nenávisti vůči rodičům, ale reakcí dítěte na změnu v běžném každodenním fungování věcí. Dítě má pocit, že dospělý tento pořádek mění podle své vůle. Aby si dítě udrželo alespoň nějakou jistotu, může vyžadovat např. přesný řád v oblékání, nebo může mít svůj vlastní systém přesného ukládání hraček. Dítě by mělo znát svůj denní program, aby mohlo mít pocit jistoty a určité kontroly.

Jak na to
 

Jak tedy postupovat, když se vzdor projeví? Každé dítě je zcela odlišné, píšete, že od vaší starší dcery tento typ rekce neznáte. Mohla na napětí reagovat jiným, méně nápadným (a tak více přijatelným) způsobem, např. odreagovat napětí hrou s oblíbenou hračkou. Neexistuje žádný univerzální návod, jak vzdoru předcházet, je ale pár věcí, které bychom měli mít na paměti.

  • Trestání nebo výprask nic nevyřeší, může situaci spíše zhoršit. Pokud je to možné, je vhodné s dítětem vzdor prožít, získá tím pocit, že ho bereme vážně. Po skončení křiku/pláče, je nejlépe se dále věnovat tomu, co jsme dělali předtím. Dítě tak dostane zprávu o přijetí, ne však o výlučnosti.
  • Nepomáhá ani přílišné vysvětlování a vyptávání se, dítě samo často nerozumí silné vlně emocí, která ho zaplavila. Můžeme dítě poslat do jeho pokoje s tím, ať se vrátí, až ho to přejde.
  • Pokud dítě reaguje vzdorem především, je-li nuceno přerušit to, co právě dělá, je dobré (jak už jsem uvedla), aby dopředu mělo povědomí o tom, co se bude dít, tedy např. kdy ho vyzvedneme ze školky. Pokud je to možné, mělo by dítě mít možnost započatou činnost nějak smysluplně ukončit, např. dokreslit obrázek.

Možnou cesto v období vzdoru je přijímající laskavá důslednost, kdy dítě dostává prostor k uplatnění své vůle, cítí, že je přijímáno a milováno, ale zároveň ví, že nemůže překročit určité hranice. Pokud si chce vzít tričko s krátkým rukávem, místo s dlouhým, vyhovíme mu. Ale pokud si chce vzít tričko s krátkým rukávem a venku mrzne, nemůžeme mu vyhovět.

Přeji vám, ať se vám daří a máte spoustu radostí s vašimi dětmi!

Lenka Tomaidesová

Diskuse 0

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.