Téma k poslechu: Co se životem
Vyberte si své téma Předplatné

Jak obnovit vášeň a jiskru ve vztahu? Důležitá je otevřenost.

5. 5. 2015

Dobrý den,

je mi 26 let a mé přítelkyni taky. Rozumíme si ve všem kromě sexu. Jsme spolu 6 měsíců. Když jsme spolu začínali, tak v tom vztahu byla touha, vášeň, zamilovanost… určitej chtíč a přitažlivost.

Trvalo to bohužel jenom pár týdnů a poté to spadlo ze 100 na 10. Milujem se jednou týdně, a to jenom, že chci já, a bohužel nikoli, že by chtěla ona. O nějaké předehře, vzrušení a orálním sexu ani nemluvě (nikdy se mýho penisu pusou ani nedotkla, a to je hygiena stoprocentní), to jsem v tomto vztahu nezažil.

Touha, vášeň a zamilovanost tady opravdu z její strany není. Člověk by si řekl, že mě nemá ráda (city nedává vůbec najevo, neříká to), ale pokaždý, když už se rozčílím a dám najevo, že se mi to nelíbí, tak se mi snaží dokázat, že mě má ráda a že o mě nechce přijít.

Já jsem v ní našel člověka, kterýho jsem vždycky hledal, akorát ta sexuální stránka tam pokulhává a trápí mě to. Já zkušenosti mám, u ní jsem její druhej. Abych pravdu řekl, tak se cítím dost frustrovaně, poníženě a pořád odmítán, přijde mi, že se ponižuju, což začíná mávat i s mým sebevědomím, a to není dobře. Nikdy jsem tohle neřešil a ani jsem se s tím nesetkal.

Čili dotaz je takovej, co se s tím dá dělat? Pokud tam na začátku ta jiskra byla, jak ji znovu obnovit? Jak se stát znovu přitažlivým pro svou přítelkyni? Lze to jinak, než aby žárlila? Kdybych ji přitahoval, tak by se tohle nestalo, ale evidentně jsem jí dal ve mě 100% jistotu a nemá potřebu se snažit. Moc děkuju za odpověd.

Jakub

Názor odborníka


Milý Jakube,

díky za vaši důvěru, se kterou jste nám napsal! Naprosto chápu, že vás trápí pocit, že po vás přítelkyně netouží, je moc dobře, že hledáte konstruktivní řešení. Pojďme se na váš příběh podívat z vícero stran a z různých úhlů pohledu.

Problém nemusí být směřován k vám

Z vašeho pohledu je situace taková, jak jste nám napsal. Cítíte se odmítaný, nemilovaný, frustrovaný z toho, že svou partnerku nepřitahujete. Její pohled si můžeme spíš jen domýšlet, ale co chci zdůraznit je, že ona může vidět i cítit všechno úplně jinak. Především, vůbec to nemusí být tak, že ji nepřitahujete konkrétně vy nebo že je nějaký problém směrem k vám. Může to totiž být tak, že její vztah k sexu, k vlastnímu tělu a k sobě samé může být problematický obecně. Může mít za sebou špatnou sexuální zkušenost, nějaké trauma nebo cokoli, co její sexualitu blokuje. To se pak můžete snažit jakkoli, ale dokud ona sama nebude problém chtít řešit, nikam se nepohnete. 

Této variantě také trochu nasvědčuje, že píšete, že vaše partnerka neprojevuje emoce. Z toho je cítit, že má v sobě něco jakoby zašpuntované, že něco potlačuje a neumí to pustit ven. To může být dané také temperamentem – introverti své emoce projevují méně, ale to neznamená, že je neprožívají. Jejich vnitřní svět bývá emočně neuvěřitelně bohatý, ale z venku to nebývá moc vidět. Temperament moc změnit nejde, i když je fakt, že nějaký posun se obvykle děje. Spíš má smysl introverta pochopit a přijmout ho takového, jaký je. Jeho projevy lásky bývají jiné – zkuste je tedy odhalit. V maličkostech, v úsměvu, pohledu, dotyku.

Píšete, že když dáte přítelkyni najevo svou nespokojenost, z její strany přijde nějaká snaha a vyjádření, že o vás nechce přijít. To je důležité, znamená to, že o vás stojí, chce s vámi být, ale z nějakého důvodu vám to běžně nedokáže projevit. Je tedy na čem stavět a je na vás obou, jestli to chcete a dáte tomu svou energii.

Odlišnosti v projevech citů i v sexuálním chování pramení také z norem, na které je člověk zvyklý. Pokud jde o projevování emocí, velký vliv mají hlavně normy z původní rodiny. V sexuálním chování je pak těch vlivů víc. Z rodiny si neseme spíš míru otevřenosti v komunikaci o sexu a také to, jak nás o něm rodiče poučili. Ostatní je pak spíš záležitost sexuálních zkušeností, norem, které prosazují přátelé a jiné blízké osoby, celkového nastavení společnosti, vlastních představ, hodnot a fantazií.

Normy nejsou kamenné, určitě se v čase můžou měnit, je ale třeba počítat s tím, že to chvíli trvá. Norma, kterou máme zakořeněnou, je něco jako zvyk. Navíc, člověk musí nejdřív přijmout, že jeho norma nemusí být ta jediná a rozhodnout se vidět věci jinak. Chce to trpělivost, ale jde to. V každém partnerském vztahu se ty normy postupně slaďují a nově nastavují. Dobře je to vidět třeba v rolích nebo v domácích povinnostech. Partneři se postupně vylaďují do určité rovnováhy, kompatibility. V sexu to může být podobně, ale je to složitější, respektive trochu méně pružné. Pokud je pro vaši partnerku normou být spíš pasivní a milování neiniciovat, může to být buď její „norma“, tedy pocit, že to tak má být, nebo její preference. Může jí to prostě vyhovovat. 

Vy ale píšete, že na začátku vztahu to bylo jinak a že nyní u ní chybí vzrušení. Nejspíš v tom tedy bude nějaký háček, nějaký problém, nějaký blok. 

Jiná varianta může být, že vaše přítelkyně cítí nějaký problém ve vztahu k vám. Nemusí to ale vůbec být něco, co je spojené se sexem, může se jednat o nějakou vztahovou věc, o něco, co ji ve vztahu k vám trápí. 

Důležitá je maximální otevřenost

Ať je to jakkoli, prvním krokem k řešení je v klidu si sednout a promluvit si. Doporučuji vám co největší otevřenost. Nevím, jak to máte ve vztahu nastavené nyní, může být, že cesta k otevřené komunikaci může chvíli trvat, že to nepůjde hned a najednou. Nevadí, ale rozhodně se o to pokuste. Nemá smysl to řešit v momentě, kdy jste naštvaný a na přítelkyni se zlobíte. Vztek spíš upřímnosti a otevřenosti dveře zavírá. 

Zkuste tedy vyčkat, až budete oba v klidu a téma sexu otevřete. Pokuste se přítelkyni nevyčítat, spíš jí projevte zájem o její pocity a o to, jak se ona v sexu cítí. Řekněte jí také, jak se cítíte vy a jaká je vaše představa, co byste si přál. Důležité je, aby se přítelkyně během rozhovoru necítila špatná, neschopná nebo ponížená. Pokud se chcete někam posunout, je dobré vytvořit atmosféru podpory a porozumění – dejte jí najevo, že máte skutečný zájem celý problém vyřešit a že vás zajímá, jak to vidí ona.

Je jasné, že mužská a ženská sexualita prostě funguje jinak. A nejen to, samotné libido je velmi individuální, každý člověk to má prostě jinak. I když to všichni víme, často je prostě těžké ten druhý pohled pochopit nebo si ho připustit. Proto je opravdu velmi důležité o sexu otevřeně mluvit a také druhému naslouchat. Možná, že má vaše přítelkyně nějakou potřebu nebo přání, o kterém nevíte, ale když se o něm dovíte, může vás to sblížit a otevřít i jí cestu k tomu, aby se naladila i na vaše přání a potřeby. Svou roli může hrát i fakt, že přítelkyně má méně sexuálních zkušeností než vy. Některé ženy mluví o tom, že se až s přibývajícími zkušenostmi naučily sex milovat, třeba to může být pro vás inspirace.

Je normální, že sexuální napětí mezi partnery je jiné tehdy, když se potkají, jsou pro sebe zcela noví a samotný fakt té novosti k němu hodně přispívá, a tehdy, když se už vztah posune dál, k většímu vzájemnému poznání. Zamilovanost trvá různě dlouho, v psychologii se mluví nejčastěji o šesti měsících. Často se to vysvětluje „chemií“ a takzvanými růžovými brýlemi. Mluví se o tom, že když se dva lidé seznámí a jsou nadšení ze všeho nového, nevidí žádné problémy a s ničím si moc nelámou hlavu. Postupně ale tato energie opadá a lidé se začínají blíž poznávat a vidět jeden druhého víc „skutečně“. Může se stát, že začnou vnímat něco, co je jim nepříjemné a to pak může ovlivnit i jejich sexuální chování. Zejména u žen to bývá tak, že když cítí nějaký problém ve vztahu, něco jim na partnerovi vadí, necítí důvěru nebo se cítí jakkoli ohrožené, projeví se to i v sexu, a to většinou tak, že se mu vyhýbají. Muži to mívají spíš opačně, když nefunguje sex, začnou se vyhýbat vztahu. 

Je samozřejmě jen na vás, jestli chcete a dokážete zaujmout roli toho, kdo je ten iniciativní v řešení vašeho problému. Může to být těžké, protože se tak trochu nabízí mít pocit, že je to vlastně její chyba a ona by to měla řešit sama. Je na vás, jestli odložíte své ego a podáte jí pomocnou ruku, nebo jestli tu trpělivost mít nebudete. Je jasné, že intimita a sex jsou ve vztahu velmi důležité a stává se, že pokud nefungují, je to důvod k rozchodu. Na druhou stranu je také fakt, že to, že ve vztahu fungují skvěle, ještě vůbec neznamená, že je to tak i po jiných stránkách. 

Variantou je i přijetí situace, rozchod či terapie

Píšete, že jste v přítelkyni našel ženu, kterou jste vždycky hledal a že si rozumíte ve všem kromě sexu. To je dost významný pocit. Jsem toho názoru, že řešit se dá všechno, pokud je vůle obou partnerů. Takže vás chci povzbudit, jděte do toho, prostě to zkuste. Pokud se nic neposune nebo uvidíte, že přítelkyně nemá žádnou snahu, pak by bylo na místě položit si otázku, jestli to, jak to mezi vámi v sexu je, přijmete a smíříte se s tím, nebo to bude důvodem k ukončení vztahu. Může být, že také zjistíte, že problém je hlubší a sami ho nezvládnete. Pak máte možnost obrátit se buď na párového terapeuta, nebo může odborníka vyhledat pouze vaše partnerka. Nezaujatý pohled člověka, který s páry mluví téměř denně, může přinést mnoho zajímavých podnětů a mnohdy také originální a nečekanou možnost řešení.

Je skutečně jen na vás, kolik energie a trpělivosti do vztahu chcete investovat. Rozhodněte se sám, co všechno jste pro vztah ochotný udělat a kde je vaše hranice, za kterou to už nedává smysl. Otevřeně si promluvte a řekněte jí, co vás trápí, co vám chybí a jak chcete, aby váš vztah fungoval. Další krok už je ale na ní, nemůžete přebírat zodpovědnost za její pocity, chování a přístup. Můžete ji provázet, ale ne ji řídit. Můžete ji podporovat, ale nevyřešíte to za ni. Zkrátka hledejte balanc, který vám umožní řešit problém a zároveň si zachovat zdravou sebedůvěru a pocit pohody.

Držím vám pal

c

e! Milena

Diskuse 0

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.