K poslechu: Vánoční audiobook
Vyberte si své téma Přístup k hlavnímu obsahu

Jak pomoci příteli s depresemi? Partner musí sám chtít udělat změnu.

11. 12. 2012

Dobrý den,

tři roky chodím s přítelem, který podle všech příznaků trpí depresemi, ale bohužel po jedné neúspěšné návštěvě psychologa na pomoc odborníka zanevřel.

Jeho stavy jsem dříve přičítala stresu na vysoké, ale pořád přetrvávají, takže to bude asi hlubší problém. I když si někdy říkám, že možná potřebuje jen čas poznat sám sebe, ale za tři roky se pořád nic nezměnilo.

Partner je čím dál více podrážděný, neumí se ovládat, často i na mě křičí kvůli maličkostem, neustále mě napomíná, abych věci dělala podle něj. Sám mi i řekl, že má strach, aby mi někdy ve vzteku neublížil. Samozřejmě v takovém partnerovi nenacházím moc oporu, často se hádáme.

I když vím, že takto si vztah nepředstavuji, nedokáži opustit přítele, který se trápí a který nemá opravdu nikoho, kdo by ho jakkoli povzbudil. Bojím se, aby si neublížil. Nejsem doposud ani rozhodnutá, jestli ho vlastně chci opustit, protože pořád ho mám moc ráda. Má spoustu kladných vlastností, pro které si jej vážím, a jsou chvíle, kdy je nám spolu opravdu krásně.

Pokud by byla nějaká možnost, chtěla bych náš vztah zachránit, ale nevím, jestli to vůbec jde, pokud druhá strana nespolupracuje. Přítel mě sice nechce ztratit, zároveň sám neví, co má dělat a za odborníky nechce.

Má takováto situace řešení, které by mohlo vyhovovat oběma?

Linda

Názor odborníka


Dobrý den, Lindo,

píšete, že hledáte možnost, jak zachránit váš vtah s partnerem, na kterém vám velmi záleží. Chápu vaší nespokojenost se současnou situací, kdy je partner podrážděný, křičí, žijete v častých hádkách a napětí, současně odmítá odbornou pomoc. 

Pokud toužíme po změně, ale sami nejsme schopni ji ovlivnit, můžeme přirozeně pociťovat bezmoc, vztek, úzkost, i lítost. Není v našich možnostech pracovat na psychickém stavu někoho druhého, pokud on sám nechce. Nemůžeme pomoci někomu, kdo si nechce nechat pomoci. Problematické však je, pokud neřešené věci druhého ovlivňují nás samotné a naši pohodu, což se v partnerském vztahu samozřejmě děje.

Je možné, že příteli návštěva psychologa v něčem nevyhovovala. I v odborných službách platí to, co obecně s lidmi – ne každý nám sedne a naše očekávání se pak mohou od reality lišit, což nás může odradit. Pokuste se partnera podpořit, aby nevzdával řešení svých potíží, a potažmo vašeho vztahu, kvůli jedné negativní zkušenosti v minulosti. Zmiňujete, že přítel vás nechce ztratit, ale současně sám neví, co má dělat. Je pravděpodobné, že se i on trápí, a není mu dobře v depresích, podrážděnosti, ztrátě kontroly a hádkách s vámi.

Zdůrazněte mu, že vám na něm záleží a kvůli vám oběma stojí za to, aby situaci řešil. A pokud si nedokáže pomoci sám, což se evidentně již delší dobu nedaří, je nezbytné, aby vyhledal odbornou pomoc, která mu bude vyhovovat.

Vysvětlete mu, jaké obavy si děláte o něj i o váš vztah. Povězte mu, jak líčíte ve svém dotazu, že nepohoda, kterou dlouhodobě žijete, vás trápí a už v ní nechcete žít. Pokud bude partner ochoten s vámi o tom hovořit, pokuste se s ním rozebrat jeho obavy, strachy, které ho blokují v tom, aby své stavy aktivně řešil. Co by mu pomohlo? Jak byste mu s tím mohla pomoci vy? Pomohl by mu např. váš doprovod k odborníkovi?

Dle vašeho dotazu deprese vašeho přítele přetrvávají již delší dobu a ještě se stupňují. Rozumím, že obtížně hledáte v partnerovi oporu. Zvláště náročné je žít v každodenní hrozbě psychického, eventuálně dokonce i fyzického ataku. Píšete, že máte přítele moc ráda, nechcete ho opustit, protože nemá nikoho, kdo by ho jakkoliv povzbudil. Též si o něj děláte starosti.

Váš partner ve vás má velkou oporu a má štěstí, že má vedle sebe tak citlivého a empatického člověka, jako jste vy. Mám ale z vašeho dotazu trochu dojem, že zapomínáte na sebe a své potřeby. I vy máte právo být v životě a ve vztahu štastná, zasloužíte si klid. A i vy v životě potřebuje oporu. Máte právo po partnerovi žádat změnu jeho chování, abyste i vy mohla naplňovat své potřeby. 

Pokud mu na vás záleží, měla by to být i jeho motivace překonat své obavy a na svých stavech a chování zkusit pracovat. Položila jste si otázku, jak dlouho jste ochotna v takovémto vztahu zůstat? Kde jsou vaše vlastní limity? Co by se v něm mělo změnit, abyste byla spokojená? Pokuste se o tom s partnerem otevřeně promluvit.

Přeji vám hodně štěstí.

Martina Frintová

Diskuse 0

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.