Vyberte si své téma Využívejte celý web: Předplatné
Poradna
Foto: Shutterstock.com

Jak se vyrovnat s nevěrou? Určete si hranice a více se věnujte sobě.

Dobrý den, můj manžel vždycky říkal, že nevěra je součástí života. I tak jsem se vždy snaž…

Marta Helingerová 3. 9. 2014

Poradnu zveřejňujeme bez audio verze.

Dobrý den,

můj manžel vždycky říkal, že nevěra je součástí života. I tak jsem se vždy snažila, aby k ní oboustranně nedošlo, a stala se ze mě slídící žárlivá hysterka.

Vím, že je to špatně, ale nedokázala jsem se ovládat, nezvládala jsem nejistotu, manžel totiž již na počátku našeho vztahu (jsme spolu 4 roky) narušil moji důvěru, která se každou další (i nevinnou) lží prohlubovala.

Takový stav samozřejmě není únosný, takže jsem ve svém slídění asi vyčerpáním polevila, a o to bolestnější pro mě bylo zjištění, že mě partner v poslední době podvedl. Nevím s kým, nevím kolikrát, nevím proč, ale uvědomuju si, že někde je chyba i ve mně, i kdyby byl manžel chronický lhář a záletník. To, co nevím, je – jak se zachovat dál?

Manželův postoj znám jen do té míry, že mě miluje a když mě podvedl, nebyly v tom city, ale nesnese moje kontrolování a nahlížení do jeho soukromí. Já zase ve vztahu potřebuju důvěru – na člověka, který mi lže, se nemůžu spolehnout.

Jsem silně emotivní člověk a každá nepatrná vzpomínka nebo narážka na jeho nevěru mě vytočí, rozbrečí… Neumím prostě v těchto situacích zachovat chladnou hlavu, ale vím, že takové jednání momentálně naší situaci nepomůže, ať to dopadne jakkoliv. Nevím, jak se zklidnit a co po partnerovi chtít…

Mám se pokusit vytáhnout všechny podrobnosti (kdy, kde, kolikrát, s kým, proč) – pomůže mi to nějak? Nebo se mám přes to pokusit přenést a změnit sebe? Ale co když se manžel nezmění?

Jde se vůbec vyrovnat s nevěrou, nebo je v takovém případě lepší od sebe odejít (je nám oběma něco přes 30 let a máme roční dítě)? Jak zapomenout na to, co bylo a jít dál – přenést se přes to, ať už s ním nebo bez něho? Cítím obrovskou křivdu, která mě blokuje…

Laura

Názor odborníka


Milá Lauro,

určete si hranici. Co je pro mě snesitelné a co už ne. Co je pro vás ve vztahu důležité. Hranice jsou individuální a panuje v nich značná svoboda, tedy si je můžete definovat, jak to skutečně chcete a cítíte.

Napadlo vás, že na to nemusíte být sama? Téma hranic si můžete přinést do terapie. Otázka hranic není jednoduchá věc, jejich stanovování a zkoumání může být velice citlivá věc, a zároveň dobrodružná. Může přinést sebepoznání i bolest, když se otevřou některé věci z minulosti, které právě formovaly naše postoje a ze kterých pocházejí vaše emoční reakce. Zdá se, že manželovo chování je pro vás právě takovou výzvou. Jste zranitelná vůči sebemenší narážce na nevěru, takže i tohle téma je pro vás velmi citlivé a ukazuje oblast, na kterou byste si měla posvítit.

Manžel se se svým postojem k nevěře netajil – a vy jste si zas nemohla pomoci v hledání domnělých či skutečných indicií nevěry. Svoji nevěru tak nakonec ospravedlňuje, protože nesnáší, když ho kontrolujete? Vlastně i váš postoj ‚Já bych nikdy‘ a slídění manželovy zálety kompenzují.

Svým způsobem se doplňujete. I když umíte pojmenovat, co ve vztahu potřebujete – důvěru a člověka, na kterého se můžete spolehnout, s manželem stále bojujete a jeho chováním trpíte. V této situaci jste oba zaháčkovaní. Zdá se však, že už z tohoto začarovaného kruhu chcete vystoupit. Zatím nevíte, jak se zachovat, jak se k některým věcem postavit, ale jste na dobré cestě z toho ven. Kladete si hodně důležitých otázek, odpovědi na ně najdete – v sobě. Možná ne hned, za nějaký čas.

Co když se manžel nezmění… máte strach, že i když se s tím nějak poperete a změníte se, že se manžel nezmění? Že budete zase zpátky, tam kde jste byla? Nebojte, práce na sobě se vám vždycky vyplatí.

Nechte i manželovi jeho díl práce na sobě a na budování vztahu, jestli vás miluje a stojí o to, aby vaše manželství bylo spokojené a byla v něm láska a důvěra. Vy se věnujte sobě, budujte si sebedůvěru, naučte se pracovat se svými emocemi. Když vás rozhodí i nepatrná zmínka na téma nevěry, vaše silná emoční reakce poukazuje na to, že se tyto věci dotýkají nějakých hluboko uložených strachů nebo dřívějších zkušeností. Téma důvěry a jejího narušení je pro vás velmi citlivé… i to si můžete přinést do terapie, oblast, kterou můžete prozkoumat v bezpečném prostředí. Když se do takové práce na sobě pustíte, budete méně zranitelná a sebejistější.

Audio kniha ke stažení

Kdy už je to porucha?

Co dělat, když vám do života vstoupí psychické problémy? Situaci, která jednoho dne postihne téměř každého člověka, se věnují Kamila Thiele, Nela G. Wurmová, Alena Večeřová Procházková a Vojtěch Pišl.

Stáhnout
Audio kniha ke stažení

Kdy už je to porucha?

Co dělat, když vám do života vstoupí psychické problémy? Situaci, která jednoho dne postihne téměř každého člověka, se věnují Kamila Thiele, Nela G. Wurmová, Alena Večeřová Procházková a Vojtěch Pišl.

Stáhnout

Když se budete více věnovat sobě, v rámci možností, pochopitelně, jste i maminka, budete svobodnější i ve svém prožívání a nebudete tolik energie a času vynakládat na to, abyste „řešila manžela“. Budete prostě působit jinak, nemusí to nutně znamenat rozpad vašeho vztahu, ale nějaká změna u vás nastane a na ni zas bude manžel nějak reagovat. Budete si sebe více vážit, vaše prožívání nebude závislé na partnerově chování.

Uvědomuji si, že rozhodování co a jak dál ve vztahu máte ztíženo tím, že jste rodiče ročního dítěte. Doporučovala bych vám nejprve individuální terapii a pak byste zvážila, jestli si na sezení pozvat i manžela. Buď to zvládnete vyřešit vlastními silami – svým postojem a jasným určením hranic a priorit ve vztahu, nebo si přizvete na pomoc odborníka v oblasti lidských vztahu a budete řešit váš vztah formou párové terapie.

Přeji vám mnoho zdaru.

Marta Helingerová

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.