Téma k poslechu: Co se životem
Vyberte si své téma Předplatné

Jak zjistit, co chci v životě dělat? Pohledem do sebe.

20. 3. 2015

Dobrý den,

už druhým rokem studuji vysokou školu v oboru účetnictví a finance. Vybrala jsem si ji proto, že mě na střední bavilo účetnictví, ale teď nemůžu říct, že by mě ta škola bavila a vlastně nemám tušení, zda vůbec chci pracovat v účetnictví v budoucnu.

Vím ale, že musím, a hlavně chci, zjistit, co chci v životě dělat. Jenže problém je, že netuším jak. Ve škole předměty nejsou ani zajímavé, tudíž podle toho se rozhodnout nedá, hlavně škola a praxe je velký rozdíl. Ani jsem zatím neobjevila nic, v čem bych byla dobrá.

Všude píšou, jak dosáhnout svého snu, jak si utvořit vizi, ale nikde už to, jak vůbec zjistit tu svoji vizi. Říkám si, že je i nemožné chodit na workshopy, kde se lidé ptají odborníků, protože bych neměla tušení, na co se jich ptát. Mám v hlavě pár ujasněných věcí, jako že nechci jednotvárnou práci, že bych chtěla mít aspoň trochu flexibilní pracovní dobu, ale to je všechno.

Mám pocit, že jsem se dostala do mrtvého bodu. Nemohli byste mi prosím poradit, jak začít a jak vůbec zjistit, co chci v životě dělat? Děkuji.

Hanka

Názor odborníka


Hanko, díky moc za dotaz.

Při prvním čtení jsem si okamžitě vzpomněla na sebe. Velmi obdobné otázky jsem si na vysoké škole totiž také kladla. Pokusím se vám pomoct najít nějaký záchytný bod, od kterého se odrazit, a pro inspiraci nastíním i mou zkušenost. To proto, abych vás ujistila, že v tom nejste sama a vaše situace rozhodně má řešení.

Nejdříve bych vám ráda řekla, že na vašem dotazu vidím hned několik pozitiv.

  1. Přemýšlíte o své budoucnosti.

  2. Nenecháváte se „jen vést“ kolejemi, která vám stanovuje škola.

  3. Svým dotazem čelíte tváří tvář zatím ještě „prázdnu“, a to je podle mne velmi odvážné.

  4. Hledáte způsob, jak na to, namísto stěžování si, jak je to těžké.

  5. Chcete najít svoji vizi, ne tu, kterou si někde přečtete či vám ji někdo doporučí.

Píšete, že jste neobjevila nic, v čem byste byla dobrá.

Ani já jsem to na vysoké škole netušila. Ba co víc, ještě donedávna bych horko těžko vypotila, v čem jsem dobrá. Tušíte, proč to může být obtížné? Viděla jste někdy někoho, kdo například skvěle kreslí, ale na otázku, proč svá díla neprodává, odpoví, že není dost dobrý? Kdo vyhodnocuje míru „dobrosti“? Samozřejmě můžete říct, že na trhu práce jsou to zaměstnavatelé. Ale já si to nemyslím. Někteří personalisté dokonce tvrdí, že u pohovoru má osobnost uchazeče nadpoloviční váhu při rozhodování o přijetí. A dává to smysl. I pro mne, jako vedoucí volnočasového vzdělávacího centra, je důležitější přístup, nadšení a to, jakým způsobem můj zaměstnanec komunikuje. Odborné znalosti ho totiž naučím snáz. Sebevědomí a spolehlivost si musí převážně budovat sám. A víte co? Je dobrý v tom, co ho baví!

Takže, co když se na to podíváme také z tohoto úhlu? Co vás baví? Jaké máte koníčky? Při jaké činnosti zapomenete na čas?

Může to být cokoliv. Mě vždycky bavily knihy. Šla jsem tedy studovat knihovnictví. Stejně jako vy jsem zjistila, že mne to nenaplňuje, jak jsem doufala. Bavilo a baví mě o knihách mluvit. Baví mě o nich mluvit s lidmi, baví mě jejich názory na svět, baví mě je poslouchat.  A jednoho dne jsem zjistila, že umím naslouchat, a po pár letech jsem se ocitla v koučovacím výcviku. Nebyl to záměr. Jen to, co mě baví, mě dovedlo k tomu, co teď dělám. Vedení centra je v podstatě také hodně o naslouchání a kormidlování myšlenek. Tím vám nechci říct, abyste honem šla do nějakého výcviku. Ale nepodceňujte své záliby. S největší pravděpodobností budete (a dost možná už jste) dobrá v tom, co vás baví.

Píšete, že nemáte tušení, zda vůbec chcete praxi v účetnictví vykonávat. Prozraďte mi, nutí vás nyní někdo k tomu, abyste si takový závazek dala? Možná ano. Pokud ne, netlačte na sebe. Možná není nutné o své budoucnosti rozhodnout hned. Je skvělé na ni myslet, ale utváříte ji jen a jen svou přítomností.

Sepište si svoje myšlenky, možnosti a výchozí pozici:

  • Jaký je váš postoj k akademickému titulu?

  • Jak moc je pro vás důležité tuto školu dodělat?

  • Jak moc je pro vás důležité mít obecně vysokou školu?

To jsou otázky, které mohou předdefinovat následujících pár let. Cest je spousta.

  • Můžete odejít studovat jinam?

  • Můžete zůstat a využít studentský život pro hledání?

  • Můžete při studiu pracovat (z časových důvodů či kvůli náročnosti studia)?

Co se týče seminářů či workshopů – pokud vás některý svým tématem láká, proč na něj nejít? Nemusíte nutně hovořit. Můžete sledovat, inspirovat se. Který vás zaujal naposledy?

Závěrem jedno cvičení, které vám může pomoci rozšířit své myšlenkové pochody.

Zavřete oči a představte si své místo, kde se cítíte bezpečně. Může to být vaše oblíbené či úplně vymyšlené. Vybavte si ho ve své mysli velmi detailně. Barvy, vůně, teplotu, atmosféru. Chvíli si tam pobuďte. Pak se rozhlédněte. Kousek od vás je lavička a na ní sedí žena. Je vám velmi podobná. Už na první pohled působí velmi vyrovnaně a sympaticky. Jděte a posaďte se vedle ní. Jste to vy. Starší o 5 až 10 let (záleží kam dokážete svoji představu pustit). Můžete se jí zeptat na cokoliv. Jak zvládla situaci, ve které jste teď? Co se rozhodla dělat? Co je pro ni v životě důležité? O čem sní? Co má ráda? Ptejte se, ptejte se, ptejte. Kdykoliv a na cokoliv. Ona bude vždy s vámi. Až budete mít chuť, poděkujte jí a rozlučte se. Zajímavé odpovědi si můžete zapsat.

Mějte na paměti, že napoprvé mohou odpovědi přicházet pomaleji, ale jde o cvik. Cvičením se budete dostávat do stále bližšího kontaktu sama ze sebou.

V dotazu píšete, že nikde nepíšou, jak vůbec zjistit tu svou vizi. Já vám odpovím: Pohledem do sebe.

Držím palce!

Iveta Hrotková

Diskuse 0

Iveta Hrotková

Kouč, lektor, průvodce osobním rozvojem

www.ivetahrotkova.cz

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.