Dobrý den, mám desetiměsíčního syna, kterého jsem si naučila usínat v náruči. Bohužel už mi opravdu jinak neusne. Ráda bych ho to odnaučila. Doporučuje se uložit dítě do postýlky, například s nějakým oblíbeným plyšákem, a nechat ho tam. Pokud pláče, přicházet k němu v pravidelných intervalech a opět odcházet. Nemohu mu tím ale způsobit trauma? V odborné literatuře o dětech jsem četla názor, že dítě, které rodiče nechají plakat, může být negativně ovlivněno v budoucnu. Např. bude uzavřený, nedůvěřivý, náchylný k drogám… Je to možné? Jak mohu tuto situaci řešit?
Lenka
Názor odborníka
Souhlasím s názorem, že není vhodné nechat dítě delší dobu před usnutím plakat a nechat chlapce samotného. V prvním roce života si dítě ještě plně neuvědomuje samo sebe. „Splývá“ se svojí matkou a potřebuje, aby mu byla k dispozici – jak na úrovni běžné péče, tak i na úrovni citové. To znamená, že když je matka s dítětem, je s ním naplno i ve svém nitru.
Pokud má matka dostatek vnitřních zdrojů a může svému dítěti poskytnout zvláště emocionální blízkost, má dítě velkou šanci vybudovat si bazální jistotu, ze které bude čerpat v dalším vývojovém období i po celý svůj další život. Takto „nasycené“ dítě se pouští do světa s přirozenou sebedůvěrou a je ve své spontánní síle.
Z této perspektivy je dobré se podívat i na řešení vašeho problému. Doporučení přicházet k plačícímu dítěti v pravidelných intervalech má v sobě prvek, jenž dává dítěti určitou jistou. Je to ta pravidelnost. Stálo by za to, abyste to vyzkoušela. Domnívám se, že by to mohlo docela dobře fungovat, pokud i vy jste klidná a pokud máte klidné rodinné zázemí.
Pláč dítěte před usnutím může také souviset s něčím, co zažívá maminka. Možná by mohla ve vaší situaci hodně napovědět odpověď na otázku, co vás vedlo k tomu, že jste si syna „naučila“ usínat v náruči. Někdy to může být snaha dát dítěti maximální možnou péči, která se však po čase ukáže být nad síly matky, protože i ona potřebuje odpočívat. V takovém případě je na místě dát synovi jemným doporučeným způsobem hranice.
Příčina může být ale i na hlubší úrovni, kdy pláč dítěte může ukazovat na určitou nepohodu matky či nevyrovnanost v rodinném systému. V takovém případě je na místě požádat o podporu někoho z rodiny, případně se poradit s odborníkem.
