Dobrý den,
chtěla jsem poprosit o radu, případně o doporučení, na koho se v této věci obrátit.
Můj problém je následující: Vždy jsem si přála mít rodinu, tedy manžela a dítě, nejlépe dvojčata. Současného partnera jsem našla až ve svých 32 letech, teď je to 5 let, co jsme spolu. Přítel má sám dvě děti, plnoletého syna a dceru, které je 7 let. Syn k nám přijede několikrát do roka, dceru máme doma každý měsíc přes víkend a o prázdninách. Já osobně mám přítelovy děti ráda a starost o jeho dceru mi problémy nedělá.
S početím našeho společného dítěte jsme čekali, až bude vyřízená hypotéka. Bohužel před dvěma roky jsem vlivem špatných náhod po ortopedické operaci prodělala plicní embolii. Ačkoliv u mě vyšetřením nebyly zjištěny žádné vrozené indispozice, ze strany gynekologa jsem vedena jako riziková. V případě těhotenství si budu muset po celou dobu aplikovat Clexanové injekce. Když k tomu přičtu riziko díky věku, myslím, že strach z těhotenství není až tak bezdůvodný.
Nejvíc mě asi tíží fakt, že přítel se k otázce našeho dítěte momentálně staví negativně. Jednak má obavy o moje zdraví, a pak si již připadá ve 40 letech starý na miminko. Já sama se bojím průběhu celého těhotenství, porodu a toho, aby bylo miminko zdravé. Nevím, jak se mám rozhodnout, přítel to nechává na mně, ale bojím se, že když se vzdám možnosti mít vlastní dítěte, postupně začnu dceru přítele nesnášet a dávat jí vinu za postoj jejího otce.
Velice děkuji za případnou odpověď a radu.
Danka
Názor odborníka
Dobrý den Danko,
stojíte před rozhodnutím, které opravdu není snadné. Jednak se musíte vypořádat se svými osobními ženskými strachy okolo těhotenství a porodu, ale také jde o rozhodnutí, které náleží do partnerského vztahu a navíc váš partnerský vztah významně ovlivní. O tom, jaký váš vztah je a jak funguje na ostatních úrovních, nic nepíšete, je to ale myslím velmi zásadní.
Velmi těžko se činí rozhodnutí o tom mít dítě, pokud necítíte jistotu a podporu v partnerském vztahu. Přítel je v trochu jiné situaci, ten už svoji vývojovou potřebu mít děti naplnil, vy nikoliv.
Pokud se ptáte na koho se obrátit, doporučila bych vám nejprve nějakou psychoterapeutku, která by vám pomohla se zorientovat ve vašich potřebách, přáních, obavách a nejistotách. Až budete mít jasněji v tom, co byste pro sebe chtěla a potřebovala, bude nezbytné toto téma znovu otevřít a zpracovat v rámci partnerského vztahu. Možná i za pomoci párového terapeuta.
Mít dítě není záležitost jedince, ale vždycky páru. Každé dítě ke svému dobrému vývoji potřebuje otce i matku a jejich vzájemný fungující vztah. To znamená i společné rozhodnutí dítě zplodit a těšit se na něj.
Pokud stojíte o konkrétní doporučení, myslím, že v katalogu psychologie.cz najdete odborníky nabízející individuální i párovou terapii.
Přeji hodně síly na cestě za naplněním vlastních vlastních přání a potřeb.
Irena Teichmanová
