Je mi 58 let a po 38 letech manželství se manžel začal chovat velmi odtažitě. Řekl mi, že se sexem už je konec, že už mu to nic neříká. Celá léta podnikal v dopravě a byl často mimo domov. Zpočátku mi to velmi vadilo, pak jsem si zvykla. Vloni mu bylo 60 a rozhodl se skončit.
Od té doby spolu žijeme v hádkách a velmi odtažitě, bojím se ho jen dotknout, protože je mu to nepříjemné a nestojí o jakýkoliv tělesný kontakt. Snažila jsem s ním mluvit, ale řekl, že po této stránce už skončil. Stačí, že jsme prý spolu. Nejsem žádná nymfomanka, ale vadí mi to. Nikdy jsem mu nebyla nevěrná. Co dělat?
Jindra, 58 let
Názor odborníka
Milá paní Jindro,
vaše otázka nastoluje téma, které se nějakým způsobem týká nebo bude týkat mnoha z těch, kdo žijí v dlouhodobých vztazích a stárnou. Závažný problém – co s klesajícím zájmem o intimní soužití, pokud je ten pokles jednostranný. Jeden partner zájem ztrácí, nebo dokonce (jako váš manžel) úplně a programově odmítá sex; a druhý tím trpí, protože pro něj fyzická blízkost a sexualita ke vztahu patří i po letech soužití.
Přesto možná ještě důležitější než to, na co se ptáte, je to, jak se ptáte. Velmi cíleně, bez širšího popisu situace, bez nástinu vašeho vztahu z jiného úhlu než toho „sexuologického“. Jako kdyby pro vás ani nebylo důležité, proč se děje, co se děje, nebo spíš neděje, jako byste té změně (A je to vůbec změna? Nebo se vlastně příliš nezměnilo, jen máte nově manžela a problémy denně na očích?) nepotřebovala rozumět. Jako byste se ani nezabývala například otázkou, zda to ochladnutí vypovídá víc o manželovi nebo o vás.
Zda, řekněme, manžel těžce nese stárnutí, má možná problém se svým tělem, jeho měnícím se vzhledem, ne nepravděpodobně s erekcí… a/nebo má problém s vámi, možná vaším vzhledem, vaší klesající přitažlivostí v jeho očích. A už vůbec jste ve svém dotazu nezavadila o možné duševní potíže, narůstající nesoulad, resp. dávný nesoulad, který teď dostává prostor a čas, protože jste najednou mnohem víc spolu doma.
Pomohlo by také vědět, zda jste po celé dosavadní trvání vašeho manželství měli oboustranně spokojený intimní život. Třeba to dokonce byla nejvíc uspokojující součást vašeho vztahu, díky čemuž šlo urovnat a vyventilovat i napětí a konflikty, které teď nemají ventil – a najednou nečekaně přišlo ochladnutí. Nebo to naopak „nikdy nebyla žádná sláva“, ale nějak jste to „pytlíkovali“ a nyní si manžel řekl, že už netřeba, ztratil motivaci, věk mu dal argument, proč se nepokoušet, proč nechat intimitu umřít.
Není také jasné, zda máte děti, zda se účastní vašeho života, nebo jste dvojka zavřená najednou po letech manželova cestování v jednom bytě či domě, v napětí a nevědoucí, do čeho jiného než hádek a nespokojenosti vložit svou energii. Jak jinak než sexem (a třeba jídlem, obecně „konzumem“) dále udržovat vztah a tvořivě jej rozvíjet – protože lidé i jejich vztahy se mohou rozvíjet a růst až do poslední chvíle. I v osmdesáti se lze naučit něco nového o životě, lidech, a dokonce i o dlouholetém partnerovi, říkají mi vitální osmdesátníci a starší.
Jednoduše vaše řádky působí, jako by vás na manželovi nezajímalo nic jiného než to, zda spolu máte sex. Nejspíš to takto nebude (nebo ano víceméně?), ale i pokud to tak není – ví manžel, že ne? Mluvíte spolu, zajímáte se jeden o druhého, máte se po tolika letech manželství rádi? Nic z toho jsme se z vašich řádků nedozvěděli. To samozřejmě nemusí znamenat nic víc než jen to, že jste se ptala stručně, jasně a pragmaticky na jádro problému, a v takovém případě lze na vaši obecně položenou otázku dát obecnou odpověď (desítky takových najdete na internetu).
Sdílení a blízkost
Ale přece jenom – nepotřebujete v těchto věcech jako pár mít jasno? Nepotřebuje tyto věci znát manžel? Nebo nemá o žádné „povídačky“ zájem? Chce už svůj klid a vy do něj nepatříte? Opravdu jednoduše ochladla jeho milostná touha a nic víc za tím není? Nezní to moc přesvědčivě, šedesát let přece není v dnešní době žádné stáří, ale pokud by to bylo takto, je z vašeho pohledu sex opravdu to, co je třeba řešit jako první a zásadní věc?
Vůbec nevylučuji, že ano, může to tak být. Ale: není celý problém nakonec problémem komunikace, které se teď budete muset – možná úplně nově, pokud jste dosud byli spolu málo – učit, pokud spolu chcete nadále žít a nebýt nespokojení a naštvaní? Včetně komunikace o sexu a včetně sexu jako jednoho ze způsobů komunikace.
Odpovím tedy na váš dotaz nejspíš jinak, než jste čekala (i proto, že obecně nejsem příznivcem všeobjímajících návodů a rad, ještě i kdyby byl dotaz položen mnohem konkrétněji a směřoval do hloubky):
Milá Jindro, než vůbec začnete s pokusy oživit váš milostný život – začněte si povídat. Ne sáhodlouze „řešit“ a analyzovat a už vůbec ne vyčítat, ale normálně o věcech mluvit. Vztah nelze stavět na dohadech ani po letech soužití, kdy se známe jako vlastní boty (Známe? Stává se, že známe jen to, co chceme znát). A pokud to případně s manželem nejde, tak pomyslně sama se sebou. Odpovězte si na otázku, co byste chtěla od dalších let manželství. Zda je to zejména fyzická blízkost a milování, nebo (i) něco jiného. Zda je fungující sexuální život podmínkou vašeho soužití – tedy jestli by vytrvalé odmítání sexu, dokonce jakéhokoli fyzického kontaktu, doteku, znamenalo konec vašeho vztahu. Čím byste si vzájemně mohli ještě být, co jste si ochotni dávat, co sdílet?
Milá Jindro, nerada bych, aby mé zamyšlení vyznělo jako zpochybnění potřeby fyzické blízkosti, doteků, milování. I po letech, nebo právě tehdy. Naopak, je to často esence vztahu, mnohdy právě toto fyzično je lepidlem, které vztah přenese přes krize. Nemluvě o tom, že dobrý milostný život a fyzická blízkost jsou prostě krásná, příjemná a zdravá věc. Chtěla jsem jen naznačit, že svou situaci nejspíš nevyřešíte bez toho, abyste se zajímala (zajímali) o širší souvislosti, než je toto fyzično. Bez milování, pochopení, naladění, splynutí, radování se i z jiného než tělesného uspokojení, z doteků a sexuálního vzrušení. Že na to pochopení a vzájemné naladění se existuje psychoterapeutická nebo jiná odborná pomoc (pro případ, že to bez ní nejde), nemusím jistě ani zmiňovat.
Zlomte duševní vaz a mějte se co nejdříve tělesně krásně,
AP