Nový audiobook: Svět v terapii
Vyberte si své téma Přístup k hlavnímu obsahu
Poradna
Foto: Shutterstock.com

Míra soukromí ve vztahu: Znáte své vzájemné potřeby a očekávání?

Dobrý den. Jmenuji se Dita a je mi 22 let. Jsem studentka vysoké školy a mám půlroční a re…

Kateřina Vrtělová

Poradnu zveřejňujeme bez audio verze.

19. 11. 2012

19. 11. 2012

Dobrý den.

Jmenuji se Dita a je mi 22 let. Jsem studentka vysoké školy a mám půlroční a relativně spokojený vztah s o 7 let starším mužem. Bydlíme nyní společně u mých rodičů, ale sháníme si vlastní bydlení.

Náš vztah by se dal označit jako vztah extroverta a introverta – tedy já extrovertní a on introvertní povahy. Upřímě řečeno, někdy je docela problém navzájem se pochopit a najít vhodné řešení v konfliktních situacích, které pochopitelně v průběhu našeho soužití čas od času přicházejí.

Jedná se mi o to, že já i můj partner jsme silné osobnosti, které si někdy až „do krve“ obhajují své názory a životní postoje. Jedná se o to, že jsem se z korespondence mého přítele (kterou jsem ale četla v jeho přítomnosti a před jeho očima) dozvěděla o pohybech peněz mezi ním a jeho dlouholetý dobrým kamarádem. Když jsme se normálně a jen ze zvědavosti zeptala o co jde, narazila jsem.

Parter se rozzuřil a bylo mi řečeno, že do takových věcí mi nic není. Tento názor je ovšem proti mému přesvědčení a tak došlo k rozepři. Osobně, kdyby se mě můj partner zeptal na cokoli, neměla bych vůbec žádný problém mu odpovědět a bavit se s ním o jakémkoli tématu. Navíc si myslím, že máme spoustu věcí společných a máme i společné plány a chuť se navzájem dále životem provázet.

Myslíte si, že tento jeho postoj je „správný“ a souvisí s jeho charakterem či temperamentem? Nebo by takové osobní věci měli partněři sdílet? Nechci mu zasahovat do soukromí, ale je přece fajn si o důležitých věcech říkat.

Děkuji

Dita Janků

Názor odborníka


Dobrý den, Dito,

díky za váš dotaz a důvěru. Předně chci říci, že partnerské soužití je náročná disciplína a vyžaduje každodenní snažení od obou partnerů. Každý je jiný, má jinou osobnost, jiné zvyky, předpoklady, očekávání, přání a jiné komunikační návyky.

Je zcela normální, že společné soužití partnerů přináší situace, které vyústí v neshody či konflikty. Je běžné narážet na třecí plochy. Zvláště v počátcích vztahu je navíc důležité hledat své místo a ujasňovat si vzájemné hranice mezi partnery. Je třeba se naučit spolu mluvit a žít.

Pro spokojené soužití jsou ovšem nezbytné jisté ústupky a snažení obou partnerů. Když píšete o tom, že oba někdy až „do krve“ obhajujete své názory, kladu si otázku, zda se vám někdy daří se domluvit navzdory odlišným názorům. Je to někdy jinak? Dokážete poslouchat a snažit se pochopit druhého, aniž byste za každou cenu prosazovali svůj názor? Chci tím říci, že schopnost kompromisu a občasného ustoupení ve prospěch druhého jsou prospěšné. Dokonce si myslím, že může být někdy úlevné ustoupit či slevit a nemuset se tak moc prosazovat. To přece jen vyžaduje dosti energie.

Domnívám se, že mají‑li být oba partneři ve vztahu spokojení, je důležité si určité věci vyjasnit a domlouvat se na nich. K tomu samozřejmě patří i povídání o tom, kam až sahá sdílení našeho vztahu a kde je pevná hranice, za kterou nejdeme. Co je jen mé a co je naše? Zajímá mne, zda jste o tomto s partnerem mluvili? Popravdě neexistuje správná odpověď na vaši otázku. Záleží totiž na tom, co je pro vás dva správné a přijatelné. Tedy jde o vaši soukromou dohodu o tom, co chcete sdílet a co už je věcí každého z vás.

Rozumím tomu, že vy sama jste v tomto směru otevřená a očekáváte totéž i ze strany partnera. Chápu také, že jeho reakce vás překvapila. Umím si představit, že to bylo nepříjemné. Ovšem vaše očekávání dojde naplnění pouze tehdy, je‑li to přijatelné také pro něj. V případě, že on situaci vidí jinak, domnívám se, že je dobré jeho rozhodnutí respektovat, pokud ho máte ráda a chcete s ním žít.

Tedy myslím si, že váš partner má právo na své soukromí, i když je to možná pro vás těžko přijatelné. Jen on sám ví, proč právě tohle téma nechce s vámi sdílet. Tolerance a respekt jsou nezbytnou součástí kvalitního a spokojeného vztahu. Navíc si umím představit, že i tohle se může v čase měnit. Půl roku není dlouhá doba.

Zároveň si ovšem myslím, že by bylo dobré si o této situaci s přítelem otevřeně promluvit. Přítel by měl slyšet o vašich očekáváních a pocitech, které jste měla na základě popsané situace. Myslím, že je to dobrý důvod k tomu, zastavit se a nastavit si míru sdílení vašeho soukromí do budoucna. Je to pro vás dva dobrá příležitost posunout se ve vztahu dál a zužitkovat dosavadní zkušenosti.

Věřím, že s přítelem tuhle příležitost využijete.

Přeji hodně štěstí!

Kateřina Vrtělová

Líbí se vám Psychologie.cz?

Máte dvě možnosti, jak s námi zůstat v kontaktu – rovnou nás podpořit a připojit se, nebo jen zdarma dostávat naše newslettery.

Přístup ke všemu:

Koupit předplatné

Kateřina Vrtělová

Psycholožka, psychoterapeutka, supervizorka

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.