Byla jsem už několikrát hodně a dlouho zamilovaná. Ale nikdy jsem s nikým nechodila. Ve všech případech se mnou kluci flirtovali, lehce se mě dotýkali apod., ale jakmile jsem jim dala najevo, že se mi líbí, přestali se se mnou vídat, vyhýbali se mi a začali mít výmluvy.
Přitom nejsem z těch, které by klukům dovolily vše, spíše naopak. Pokud je mi s dotyčným dobře, sem tam mu něco dovolím, ale nezacházím daleko. Svou náklonnost dávám najevo, ale už jsem z těchto situací frustrovaná a při možném začátku dalšího vztahu nejsem schopná druhému důvěřovat, že by vztah se mnou myslel vážně, už se nechci zase spálit, proto jsem opatrná.
Ráda bych věděla, čím to je, co můžu změnit, abych konečně našla vztah s někým, kdo si mě bude vážit a s kým mi bude dobře.
Sad, 22 let
Názor odborníka
Dobrý den,
děkuju za váš dotaz. Musím říct, že mě trochu rozesmutnil, protože mám pocit, že je toho dnešní doba plná. Máme tu takovou krizi přibližování se, intimity a důvěry.
Chceme toho druhého, ale v podstatě jen tehdy, dokud on nechce nás. Jakmile projeví zájem, utečeme. Přibližování nás děsí, a tak máme milión výmluv, proč s tímhle nebýt a s touhle taky ne. Raději trávíme čas s kamarády nebo mobilem.
Otázkou je, jak to máte s blízkostí a důvěrou vy. Zamilujete se, něco proběhne, ale nikdy nedojde k většímu sblížení. Jde mi hlavou, jaké typy mužů si vybíráte. Jestli to právě třeba nejsou muži, kteří sami mají určitou obavu z blízkosti a taky třeba cítí vaši obavu. A tak v momentu, kdy by ke sblížení mohlo dojít, odcházejí. A vám to znovu a znovu potvrdí, že přibližování je potřeba se bát, protože hele, jak je nebezpečné.
Nepovedené přiblížení bolí. To vám asi nemusím vyprávět. Přijde mi, že jste v tom svém strachu už zacyklená a chtělo by to pomaloučku, polehoučku rozplést. Fajn by to bylo na psychoterapii.
Můj způsob by byl se taky podívat na to, jakou blízkost jste zažívala a zažíváte se svými rodiči a rodiče mezi sebou. Vaše zážitky by nám mohly napovědět, proč se vám ve vztahovosti a intimitě nedaří.
Jste velmi mladá, neváhala bych a pořádně bych si na to posvítila.
Leona