Zdravím,
jmenuji se Pavel (35) a necelý rok chodím s mladší přítelkyní (21). Ta prožívá při koitu bolest a obecně o sex nestojí. Tak úplně tyto přirozené potřeby nemá.
Pokud sex podstoupí, je to jen kvůli mému uspokojení. Zcela potom odmítá jinou než misionářskou polohu a jakékoliv jiné praktiky (petting, orální). Když se rukou dotknu jejích genitálií, je její reakce fobická.
Její zdravotní stav je „dobrý“, měla ovšem předporodní problémy (pupeční šňůra omotaná kolem krku). Má také časté bolesti žaludku a hlavy, závratě z většího, stejného, nebo naopak malého množství jídla.
Je hubené postavy s nedorostlými chrupavkami velkých kloubů spodních končetin. Držení zad je skoliózní (zákaz běhat od dětství). Její psychické projevy jsou labilní: většinou – nejčastěji ve večerních hodinách – pláč, agrese, nadávky. Neustále vyžaduje moji přítomnost, nejvíce ke spánku – škaredé sny.
Před pár lety chodila na psychologickou terapii. Trpěla sociálním vyloučením (posměšky spolužáků za hubenou postavu aj.), různými typy fobií (nejvíce nutkavou potřebou umývat si ruce – snad obsese, sociální fobií, depresí, strachem z vody, z jízdy výtahem, psů atd.).
Poslední měsíce pozoruje zhoršení stavu v důsledku našeho partnerského vztahu. Neustále mě podezírá z nevěry. Hádáme se a potom si obvykle balí osobní věci s úmyslem jet domů k rodičům. Uf.
Zajímalo by mne, zda je možnost její postoj k sexu změnit… Nebo by pro ni bylo vhodnější náš vztah ukončit? Jak postupovat? Docházet na terapii samozřejmě nechce.
Za případné reakce velice děkuji!
Pavel
Lenny Krawitz
Názor odborníka
Dobrý den Pavle,
píšete, že budete rád za reakce. Moje první by byla asi podobná té vaší autentické větě: „Uf“. Popisujete vztah s přítelkyní, kde je asi velmi mnoho křehkých věcí a potíží a málo spokojenosti.
Vzpomněl jsem si, jak mi jeden klient řekl, že ve vztahu s jeho manželkou se střetávají tři pekla – jeho vlastní, její vlastní a jejich společné peklo, které se týká jejich vztahu.
Protože většina vašeho dotazu se týká vaší přítelkyně (a jejího „pekla“), zajímalo by mě, jak je v tom vztahu vám: co vše zažíváte vy? Co vás vedlo a drží ve vztahu s přítelkyní, která má řadu potíží, které popisujete?
Zmiňujete otázku, zda pro vaši přítelkyni „není lepší ukončit vztah“. Ptal jste se takto i za sebe? Zvažujete odchod ze vztahu i vy?
Sexualita je provázána s celou osobností, myslím, že není moc reálné změnit pouze přístup k sexu, pokud se nepohnou i jiné psychické struktury. Pokud budou trvat i další problémy, sexualita je nejspíš zobrazí. Cesta není podle mě jen v přímém zaměření na cíl, ale v pomalé a bezpečné proměně osobnosti a prožívání – trvá to však delší dobu a úplně chápu partnery, kteří nechtějí čekat měsíce či roky, jestli se jejich partner/ka v něčem změní. Opravdu jde jen o sexualitu? Nechtěl byste, aby bylo ve vztahu více věcí jinak?
Vaše přítelkyně má právo jít svým tempem v hledání sebe a své cesty; pokud nechce podstupovat terapie, je to její volba. Vy jí můžete ukázat, kde jsou vaše hranice, co snesete (a proč) a co už nikoliv.
Vy pomoc psychologa využít můžete – v terapii jde pracovat na tom, abyste se lépe zorientoval v tom, co vše je ve hře i z vaší strany, jak zacházet se svými pocity a přáními a ujasňovat si, kudy chcete jít a zda na této cestě chcete pokračovat se současnou partnerkou.
Svou situaci můžete změnit i sám, bez toho, že by se něco změnilo u vaší partnerky. Pohnete‑li se z místa, nezůstane stejný ani váš vztah. Kdybyste měl zájem, můžete se objednat na konzultaci a můžeme více rozplétat, kudy vede cesta, kterou se chcete vydat.
Držím vám palce, Aleš Borecký
