Dobrý den,
už jsem opravdu bezradná. Je mi 28 let a je pro mě nemožné najít partnera na trvalý vztah, někoho do života.
Jako puberťačce mi to s muži šlo. V sedmnácti jsem potkala kluka a byla s ním šťastná, život byl jako pohádka. Jeho rodiče a kamarádi mě měli rádi, stejně tak naopak, a já myslela, že to nikdy neskončí. Jenže skončilo, podvedla jsem ho a opustila.
To, že jsem udělala chybu, jsem zjistila až pozdě a návrat už nebyl možný, i když jsme to zkoušeli. Nešlo to a nakonec po pár týdnech opustil on mě. Bolest byla veliká, protože jsem ještě donedávna věřila, že byl ten pravý.
On je ženatý, má vlastní rodinu, děti. Ví, že v mém srdci je napořád, ale rodinu by prý neopustil a já bych to ani nechtěla. Po tomto vztahu jsem měla vztahy ještě dva. Ale už to nebylo ono, uchylovala jsem se ke srovnávání, hledání podobného typu muže.
Je to už asi pět let, co hledám svoje štěstí a pořád nemůžu najít. Od mé dávné lásky se snažím oprostit, jenže ani nevím, kdo by se ke mně hodil.
Seznamuji se hlavně na seznamkách, ale i v osobním životě s tím nemám problém. S klukem si párkrát vyjdu, už to vypadá, že by se něco mohlo rýsovat, ale potom vždy nastane tvrdý dopad na zem a já zůstávám sama, bez vysvětlení. Oklepu se a jdu dál, zase randím a to samé dokola.
Pokaždé mám pocit, že už je to ten pravý, a pokaždé není. Sama tomu nerozumím a nepoučím se, do každého toho vztahu jdu s obrovskou nadějí, že třeba už konečně. O to víc to pak bolí a jsem z toho smutná.
Jako by mě snad bůh trestal za chybu, kterou jsem kdysi dávno udělala…
Martina P.
Názor odborníka
Dobrý den, Martino,
hned v úvodu musím podotknout, že mi váš dotaz připadá „zapeklitý“. Myslím tím skutečnost, že váš příběh vyznívá tak, že toho „pravého muže“ jste už potkala, tuto příležitost „pokazila“ a tím pádem už jste odsouzená k samotě. I když se snažíte, další vztahy vám nevychází.
Já si osobně nemyslím, že bychom měli partnery osudem předurčeny. Taková představa mi připadá děsivá a deterministická. Možná, že existuje jiné vysvětlení toho, proč vám další vztahy nevychází. Nic o vás nevím a tak mi nezbývá než hádat. Moje nápady proto, prosím, berte s velkou rezervou.
Třeba jste si prostě neodpustila, že jste nevěrou způsobila rozpad vztahu a vlastně si už žádné další šance na vztah s někým jiným nedáváte. Nebo si na svých nových partnerech vždy najdete něco, čím je ve svých očích shodíte. Nebo je srovnáváte s bývalým partnerem a oni prostě vycítí, že vám na nich něco „nevoní“. Nebo jste prostě neměla zatím štěstí a s tím dalším mužem ze seznamky budete mít kupu dětí. A nebo… Možností jsou prostě tisíce.
Proto si myslím, že by stálo za pokus navštívit psychologa a zkusit společně s ním zapátrat po tom skutečném důvodu, proč vám stále nevychází vaše pokusy o navázání partnerského vztahu. V dialogu s druhým člověk můžeme o sobě zjistit i to, co sami nejsme schopni vidět. Přeji vám dostatek odvahy k tomuto velkému kroku.
Ondřej Novák
