Moja mama má 60 rokov a za sebou nie veľmi radostný život. V manželstve je dlhodobo nešťastná kvôli nekompatibilite s partnerom a dlhoročným problémom s financiami. Všetky dcéry vrátene mňa sú dospelé a majú svoj život. Sama si nenašla okruh priateľov a ľudí, s ktorými by jej bolo dobre, a tak sa trochu upína na nás. Zároveň mala vždy dosť nereálne očakávania od zamestnania – hľadala vždy pozície, na ktoré nemala (vzhľadom na prax). Preto aj zamestnania boli vždy krátkodobé a väčšinu času bola finančne závislá na manželovi, ktorý jej to dával pocítiť a ponižuje ju, kde sa dá.
To spôsobilo, že sa postupne začala opúšťať – o domácnosť sa stará minimálne, všade sa hromadia časopisy, výživové doplnky, lieky, čaje, nepotrebnosti z katalógov. Akonáhle sa k nejakým peniazom dostane, okamžite ich minie na veci, ktoré nepotrebuje (drahé parfémy, predraženú rybársku stoličku, cukrárske potreby a podobne). Tie veci nepoužíva, len ich skladuje. Nedávno začala pracovať v potravinách – odvtedy nakupuje ešte viac – vždy sú to drobnosti, ale viac ako polovica z nich sa vždy pokazí, lebo to nemajú šancu minúť.
Nedokáže ušetriť ani cent. Platí si veľmi drahý paušál, ktorý nevyužíva. Zároveň si neplní finančné záväzky – vždy keď sa dostane k peniazom, tak si radšej niečo kúpi, ako by mala vyplatiť podlžnosti. Snažili sme sa to s ňou riešiť, ale zakaždým sa rozplakala a tvárila sa bezmocne. Myslím, že nevieme ani o všetkých nákupoch a že nám začína veci tajiť, lebo sa bojí a hanbí. Rada by som jej pomohla a hľadám preto cestu, ako z toho von – ako jej pomôcť s tým bojovať. Mám o ňu strach.
Magdaléna, 33 let
Názor odborníka
Milá Magdaléno,
je od vás velmi milé, že se snažíte mamince pomoci. Určitě vás potřebuje. Otázkou je, do jaké míry jí pomoci můžete.
Vaše maminka to v životě (podle toho, co píšete) musí mít fakt těžké. O co se může opřít? Dcery jsou dospělé, mají svůj život. V manželství je dlouhodobě nešťastná, partner ji ponižuje. Má problémy s nedostatkem financí. Nenašla přátele a lidi, se kterými by jí bylo dobře. Nemá uspokojující a naplňující zaměstnání. A teď je jí 60 let.
O domácnost se stará minimálně. Kdo by ji za to ocenil? Proč by se měla starat? Kupuje si věci, které nepotřebuje. Proč si je kupuje? Možná zde cítí na chvíli trochu svobody a uspokojení, že má peníze (moc, sebehodnotu) a může si s nimi dělat, co chce.
Jak reaguje rodina na to, když si maminka něco koupí? Dostane poučení, že to jsou zbytečnosti, že by si měla platit svoje dluhy? Co si myslíte, že by maminka ráda slyšela?
Před několika lety jsem měla v poradně také jednu maminku. Nikdy nežila život podle svých přání, neustále se přizpůsobovala dětem, manželovi, sestře, svým rodičům… V podstatě žila životy těch druhých. Neměla žádné koníčky, přátele, prakticky nic, co by ji těšilo. Po padesátce začala pít. Řekla mi: „Přestala jsem se chovat podle představ svého okolí. Konečně se cítím svobodně.“ Když jsem se jí ptala, co by jí pomohlo, tak řekla: „Kdyby mě někdo z rodiny ocenil, skutečně se o mě zajímal a poděkoval mi. Nejhorší je, když sem přijdou na návštěvu, radí mi, co mám dělat, a vyčítají mi, že piju.“
Jak byste mamince mohla pomoci?
Navrhovala bych, abyste zkusila reagovat na její nákupy úplně jinak než doposud (stejně to asi nefungovalo). Pokuste se ji pochopit. Pokud jste mamince například vysvětlovala, že si nemá věci kupovat, že jí jsou k ničemu, že musí splácet dluhy, tak ji přijměte takovou, jaká je. Ona to všechno určitě ví, a proto pokaždé, když to s ní řešíte, pláče a tváří se bezmocně. Ona je momentálně skutečně bezmocná.
Podívejte se na to, co si koupila, popovídejte si s ní o tom, můžete ji třeba i pochválit. Uvidíte, jak bude reagovat. Zeptejte se jí, co pro ni můžete udělat, aby byla šťastnější. Kde např. může najít přátele, kam by mohla začít chodit? Pokuste se podpořit její sebedůvěru a sebehodnotu. Krůček po krůčku. Nemusí se zlepšit všechno, ale alespoň jedna oblast jejího života. Až uvidí někde světlo, tak třeba přestane potřebovat to nakupování a můžete udělat dohodu o splácení dluhu.
Magdaléno, je ale potřeba si uvědomit, že nemáte zodpovědnost za to, jak si rodiče zařídili svůj život. Jsou dospělí. Je potřeba, abyste si pohlídala svoje hranice, kde ještě máte energii pomáhat. Často se stává, že se maminka „obětuje“ pro své okolí a jedno z dětí převezme tento vzor a kráčí v jejích stopách. To potom nevede k ničemu dobrému.
Držím vám moc palce,
Radka
Pomohl vám článek?
