Dobrý den,
s manželem jsme spolu osm let, máme tři děti velice brzy po sobě. Oba jsme si to tak přáli, byť oba pociťujeme velikou únavu.
Po narození našeho třetího dítěte jsem přišla na to, že si manžel dopisuje s mladší slečnou a že jí měl údajně dávat i peníze na nějaký byt. Začal trávit spoustu večerů sám, s vínem, usínal s telefonem v ruce, a tak jsem nahlídla. Nelituji, udělala bych to znovu. Nejhorší pocit pro mě byl ten, že ze mě dělá manžel pitomce. A také, že je vlastně úplně jiný, než za koho jsem ho považovala.
Vysvětlení bylo podivné. Jsem žena činu, slečnu jsem kontaktovala. Vše mi potvrdila úplně stejně. Manžel slíbil, že se to již nebude opakovat. Za dva měsíce se opil a opět ji kontaktoval. Přišla jsem na to ještě ten večer. Manžel zapíral, sprostě mi nadával, druhý den pod pohrůžkou, že se odstěhuji i s dětmi, vše přiznal. Viděla jsem i výpisy hovorů a opravdu mezi tou dobou si nepsali.
Každopádně tím manžel naboural stavební kámen, na kterém jsem vybudovala náš vztah, naše manželství. Manželovi nevěřím. On však čekal, že po přečtení výpisů se to okamžitě změní. Navíc docela dost po večerech popíjí a pak mi sprostě nadává, uráží mě… Nevím, co si o tom mám myslet, protože jinak se ke mně chová moc pěkně. Začínám se ho bát. Pak mi ještě vynadá, že si ho nemám všímat, když pije.
Svého manžela nepoznávám, vlastně nevím, s kým žiju. Jsem nešťastná jako manželka, ale coby matka jsem šťastná. Přijdu si v pasti. Jak mám začít znovu věřit?
Miriam
Názor odborníka
Dobrý den, Miriam,
dovolím si jít na odpověď poněkud oklikou, protože si myslím, že to, co manžel poslední dobou dělá a co vás tak znejišťuje, je jen vrcholek ledovce a že skutečná příčina problému se nachází někde hlouběji.
Váš manžel se najednou chová jinak, než na co jste byla léta zvyklá – stahuje se do samoty, popíjí, píše si s nějakou slečnou, když je opilý, nadává a uráží vás – a vás to děsí a říkáte si, jestli vlastně víte, s kým žijete. Otázkou, která mi okamžitě přišla na mysl, je, co člověka takto změní?
Pojďme se proto vrátit k vašemu popisu manželova chování: tráví večery sám, často se opíjí, píše si s nějakou slečnou, když je opilý, je plný zloby a vzteku a kope kolem sebe. Když si tyto charakteristiky přečtete, co vás k nim napadá?
Mě napadne, že jste právě popsala člověka, který se něčím už delší dobu hodně trápí s něčím, s čím si neví rady, a tak nachází únik jen v alkoholu nebo ve flirtování. Vidím člověka nespokojeného, nešťastného a bezradného.
Proč se trápí a čím se trápí – o tom nemám nejmenší ponětí. Může jít o nějaký životní “průšvih” (nejista v práci, dluhy,…) nebo o následek aktuální osobní krize a životního bilancování, ale klidně i o něco zcela jiného – nevím a nechci se domýšlet. Vy o tom ve svém dopise nic nepíšete a ani “mezi řádky” se nedá nic kloudného vyčíst. Ale vcelku bych si vsadil na to, že problémy s alkoholem i ona slečna, se kterou si manžel psal, nejsou příčinou tohoto stavu, ale jen jeho vedlejšími důsledky.
Každopádně, dokud nebudete rozumět tomu, co se vlastně děje, nemůžete dobře pochopit manželův stav a bez toho mu budete jen těžko schopná začít znovu důvěřovat, i kdybyste nakrásně chtěla.
Proto vám doporučuji promluvit si znovu s manželem. Ne o tom, co vám provedl, ale o tom, co se s ním děje a o vašich obavách. Na dohadech se důvěra stavět nedá. A i nepříjemná pravda je (v případě, kdy pochybnosti a otazníky už vznikly) lepší než “mlžení” a tajnosti – ať už byl důvodem k jejich vzniku strach, nebo třeba jen “chlapácká” snaha vyřešit si problémy sám a nezatěžovat druhé.
Může se stát, že manžel bude mít tendenci jakýkoliv problém popřít nebo situaci bagatelizovat. Pokud se to stane, nemusí tomu tak být ze zlých pohnutek. Někdy je pro člověka těžké si připustit, že má problém a často tak učiní neochotně až po nějaké době, kdy na nesrovnalosti mezi proklamovaným stavem a reálným chováním opakovaně upozorňují lidé z jeho okolí.
Pokud taková situace nastane, řekněte mu o změnách, kterých jste si na něm všimla, o jeho pití a špatných náladách a řekněte mu, že takto nevypadá někdo, kdo nemá problém, ale nic nevyčítejte a netlačte na něj. Nechte ho informaci vstřebat a dejte mu nějaký čas se k situaci postavit čelem a s odstupem pár dní se k rozhovoru vraťte. Pokud ani pak nepřipustí, že by se něco dělo, bude to pro vás znamenat, že v dohledné době nemůžete počítat s nějakou výraznou změnou manželova chování a postojů. Jaký postoj k tomu zaujmete vy a co v takovém případě uděláte – to už je na vás.
Využívejte celý web.
PředplatnéMůže se ale také stát, že i když manžel bude ochoten o situaci mluvit, ani on sám nemusí rozumět tomu, co se s ním děje, a při vší snaze vám nebude schopen dát odpovědi. Pak by bylo užitečné, kdyby manžel (třeba i s vámi po boku) vyhledal pomoc odborníka, který by mu pomohl prozkoumat a pochopit, co se v něm odehrává. Bez pochopení toho, co se s ním děje, je totiž člověk v podobné situaci jako neřízená střela a nemůžete vědět, co provede příště, protože to neví ani on sám.
Michal Mynář
