Dobrý den,
mám přítele, se kterým jsem 2 roky.
Miluji ho a myslím si, že je to vzájemné. Pravdou však je, že během sexu a po něm, prožívám něco jako „duševní muka“ – pláču, trpím pro mě nevysvětlitelným pocitem viny, uzavřu se do sebe a snažím se co nejdříve odejít domů.
Tyto pocity se zdvojnásobují, když přítel začne být „surovější“. Samotný sex si užít neumím, vyvrcholení většinou nedosahuji a jediné, na co se soustředím je, aby už byl „konec“.
Do samotného sexu se mi nechce, někdy mě přítel musí vyloženě prosit a dlouho o to usilovat. Tento problém se snažím už dlouhou dobu řešit, ale jediné, co jsem vypozorovala je, že jsem si sex schopná užít a netrpět výše zmíněnými pocity ve dvou situacích. A to, když mám v sobě alkohol nebo když z přítele cítím lásku ke mně. Jenže s takovou bych se vydala na dráhu alkoholika a lásku přítele si nijak vyprosit či vyžádat nemůžu.
Tedy vím, že mě má rád, ale vnitřní otevření a silnou lásku z něj cítím málokdy. Důvodů nejspíše může být více, ale mě napadají dva. Buď je to citový problém – nedostatek pozornosti, lásky a jistoty. Nebo je to problém z minulosti a já si to zatím neumím spojit. Sexuálně jsem byla jako malá zneužívaná poměrně často, nicméně si to všechno neumím spojit a jsem z toho zoufalá.
Bojím se, že s takovou o přítele přijdu a můj problém se bude jen dokola opakovat. Jenže se obávám, že tento problém stejně sama nevyřeším, nevím kde začít, co hledat a na co se zaměřit.
Moc děkuji za jakoukoli radu.
Anonymka
Názor odborníka
Dobrý den,
připadá mi moc fajn, že jste se rozhodla pro aktivní řešení vašich potíží. Právě zaslání vašeho příběhu sem může být třeba takovým prvním krokem k vystoupení z onoho bludného kruhu.
Vaše současné prožívání vlastní sexuality je velice citlivé a zranitelné. Sama cítíte, že to, co se děje, má velký vliv na vaši psychickou pohodu a také na váš partnerský vztah.
Jako možné příčiny vnímáte buď „citový problém“ nebo zážitky z dětství. Myslím, že to jistě může být kombinace obojího. Nevím, zda jste něco takového zažívala třeba i v předchozích vztazích nebo zda je to výhradně problém vztahu se současným partnerem. V každém případě, je vidět, že vaše prožívání intimity ve vztahu dokáže partnerovo chování výrazně ovlivnit.
To znamená, že jednou z cest by mohlo být otevření tohoto tématu mezi vámi a partnerem. Dokázat spolu promluvit o tom, jak se cítíte a co je vám příjemné, a co naopak ne. Je přirozené, že každý má jiné potřeby a představy o tom, jak by měl sex vypadat. Proto je důležité si vzájemně o těchto potřebách povídat. Často se stává, že jsme přesvědčeni o tom, že ten druhý určitě musí vědět nebo vycítit, co se nám líbí a co ne. Dokud to však nevyslovíme, nemůžeme si být vůbec jistí, jak to je.
Darujte předplatné
KoupitPokud se budete do sexu nutit a opakovaně ho prožívat nepříjemně, bude se vaše nechuť jenom více prohlubovat. Najděte odvahu říct si o to, co by se vám líbilo. Jak by vaše setkání mohlo probíhat, nejen samotný sex. Je jistě důležité, co je před tím i co následuje po tom. Pokud je něco, co je vám opravdu nepříjemné, odmítněte to. Tím, že se sebezapřením vydržíte něco, co je vám nepříjemné, zraňujete sama sebe.
Zároveň máte strach, abyste o přítele nepřišla. Představuju si, že i to může být překážkou k tomu o všem si promluvit. Na druhou stranu by se možná mnoho vysvětlilo i pro vašeho partnera, pokud by více porozuměl tomu, proč se sexu vyhýbáte nebo proč se snažíte co nejrychleji odejít, aby vás třeba neviděl plakat. Otázkou také je, jak moc jste ve vašem partnerském vztahu spokojená nebo nespokojená.
A v neposlední řadě, za velice důležitou věc považuji to, co se vám dělo během dětství. Sexuální zneužívání vnímám jako traumatickou událost, která zajisté ovlivňuje vaše prožívání a zejména pak intimní vztahy v dospělosti. Nezmiňujete se, zda jste v dětství měla k dispozici psychologickou pomoc nebo ne. Každopádně pokud najdete odvahu a chuť vyhledat psychoterapeutickou pomoc nyní, myslím, že by vám to mohlo pomoci spojit zážitky z minulosti s tím, co prožíváte dnes. Více všemu porozumět a hlavně hledat cestu k vaší vnitřní spokojenosti.
Držím vám palce.
Irena Teichmanová