Poradna
Foto: Shutterstock.com
odemčené

Pořád partnera podezírám: Zaměřte se více na sebe a své kvality.

Dobrý den, je mi 27 let, s partnerem jsme spolu už dva roky a já jej skoro celou tu dobu p…

Michal Petr

Poradnu zveřejňujeme bez audio verze.

11. 12. 2014

11. 12. 2014

Dobrý den,

je mi 27 let, s partnerem jsme spolu už dva roky a já jej skoro celou tu dobu pořád z něčeho podezírám.

Když jsme se dali dohromady, podezírala jsem ho, že stále myslí na svou bývalou přítelkyni, která jej poslala k vodě – dlouho jsem přemýšlela, jestli v něm ty city pořád nepřetrvávají, když se rozešla ona s ním. Omílala jsem si to v hlavě snad každý den – chce se mnou být, nechce se mnou být, chce být radši s ní? Postupem času jsem se uklidnila, když mi bylo jasné, že je opravdu zamilovaný do mě.

Později jsem ho však začala podezírat z různých dalších věcí jako – přijdu mu dost hezká? Nelíbí se mu víc jeho kolegyně z práce? Když se teď usmál do mobilu, nepíše mu náhodou nějaká jiná? Nemůžu si pomoct, tyhle myšlenky mi neustále rotují v hlavě, i když sama vím, jak hloupé a zbytečné jsou. V dřívějších vztazích jsem je neměla, až bývalý přítel, který mi při rozchodu řekl, že chtěl celou dobu být s někým jiným, mě takhle „rozbil“.

Partnerovi jsem o tom zatím neřekla, snažím se to nedávat moc najevo, i když mě to samozřejmě občas přemůže a pak jsem (z jeho pohledu bezdůvodně) protivná a naštvaná. Bojím se, že by mě pak měl za blázna, ale zase by se mi možná ulevilo, kdyby mě sám ujistil, že jsem pro něj opravdu ta jediná a hlavní. Co myslíte? Nechci, aby se to ještě stupňovalo, nebo abych o něj kvůli tomu přišla… Děkuji za jakoukoliv radu.

Minnie

Názor odborníka


Dobrý den,

když se lidé rozchází a pak začínají nový vztah, je jen přirozené, že částečně myslí i na ten původní. Jde o proces postupného odpoutávání, aby jednou bylo spojení konečně přestřiženo a člověk mohl cele zase jít dál. Nevidím to jako problém, zejména v případech, kdy je jeho (či její) zájem věnován zejména novému partnerovi. A že si občas zasteskne nebo porovná? No ano, však s minulým partnerem strávil nějakou dobu a může tak jít o jistý projev respektu a úcty ke společně strávenému času. Jako ve všem i zde jde o míru. Ale to není jádro vaší otázky, pojďme tedy o krůček dále.

Je přirozené, že se mužům (a ženám) líbí příslušníci opačného pohlaví. Onen nárok a tlak, že současná přítelkyně by měla být jediná, na kterou se může usmát, je něco, co vytváří přesně ten typ napětí, který vztah v posledku ubíjí, resp. nikterak nepomáhá jeho rozvoji. Může pomoci se sama sebe zeptat, co potřebuje náš vztah. Je to hlubší a autentičtější komunikace, nebo více či méně společně stráveného času?

Základem podobných podezírání a pochyb však velmi často bývá nízká sebedůvěra. Někdy se obavy z nevěry a podezírání ukážou jako oprávněné, zejména když partner mění dlouholeté návyky (heslování mobilu, nevyjasněné nepřítomnosti atd.). Velmi často však jde o projev nejistoty. Jeden z partnerů (ve vašem případě jste to vy) si není jist, zda ho ten druhý má dostatečně rád a hledá a požaduje důkazy jeho lásky. Naopak skoro důkazem jeho nelásky a možné nevěry jsou přesně ty momenty, o kterých píšete, např. se usmívá při psaní SMS (to se mi děje běžně, když si píšu s někým něco milého nebo jde o nějakou vtipnou interakci). Jeho nová kolegyně se mu klidně může líbit, to však přece neznamená, že s ní hned začne navazovat vztah. Zejména v situaci, kdy je spokojen v současném vztahu.

A to je právě kámen úrazu: strach, že pro něj nejste dost dobrá, že je někde nějaká jiná lepší atd. Který je navíc podpořen nepříjemnou zkušeností z minulého vztahu. Jako by vám mozek vysílal zprávu typu: „Dej si pozor, ten minulý s tebou nechtěl být a taky jsi to nepoznala. Tak se raději předem připrav a hledej signály toho, že se to děje, aby tě to zase tolik nebolelo.“

Dobrá zpráva je, že to vidíte. Že si pravděpodobně uvědomujete, že jde primárně o vaši minulou zkušenost, která se opravdu nemusí stát znovu. A o vaši vlastní nejistotu a to, že si nevěříte. Protože kdybyste věděla, že mu dáváte přesně, co potřebuje, a i on to na oplátku vrací, pak váš vztah kvete a roste. Kdybyste si věřila, že to, co nabízíte a co do vztahu přinášíte, je to „pravé ořechové“. A to i ve chvílích, kdy vám k dokonalosti chybí spoustu věcí, protože je normálním (žel) stavem naší kultury, že si v hloubi srdce nevěříme tak, jak bychom mohli.

Nemám však zázračné řešení. Obecně platí, že je dobré ve vztahu si čas od času sednout a probrat spolu věci, které vám vyhovují a které ne. Kde byste chtěli něco rozvíjet a co naopak více omezit. Také však obecně platí, že vztah je záležitost svobodné volby a že pokud s někým chci být, tak s ním prostě jsem. Jeden můj o generaci starší kolega vždycky říkával, že aby mohl muž exkluzivně milovat jednu ženu, musí se mu líbit ženy obecně (platí i pro ženy).

Proto bych spíše doporučoval neřešit (s ním, ale ani v sobě), zda se mu líbí nějaká jiná, ale spíše se zaměřil na podporu vlastní důvěry v sebe sama, své kvality, připomínání si toho, co co vám ve vztahu jde a čím do něj pozitivně přispíváte. Občas si o tom spolu promluvit a získávat tak větší a větší důvěru, že vztah roste a že on (a ani vy) tedy nemá vážný důvod odcházet či zahýbat. To by byl ideál. Ale život je mnohovrstevnatý a může se dít mnoho různých situací, proto, když nebudete vědět, co se sebou nebo se vztahem dál, neváhejte a oslovte odborníka. 

Držím palce.

Michal Petr

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.