Videosemináře: Učebna
Vyberte si své téma Předplatné

Přehnaně pečlivá

8. 8. 2016

Dobrý den, mým velkým problémem je neodbytná potřeba mít věci dokonale srovnané (včetně třeba koleček od židle) a umyté od „neviditelného“ prachu (na knížkách, polici, PC – nesednu k němu, aniž bych ho celý neutřela včetně stolu). Taky často nesmyslně opakuju některé úkony – krom umývání je to třeba skládání oblečení, rovnání bot, věšení klíčů (vše ve snaze, aby to bylo dokonale „na milimetr“ srovnané), zavírání branky, psaní na mobilu/PC (napíšu písmeno či slovo-smažu-napíšu-smažu atd.). Vše dělám tak dlouho, dokud nemám dobrý pocit, že TEĎ je to správně. Přitom vím, že napoprvé to bylo uděláno úplně stejně jako napodvanácté! Pak je jasné, že nic nestíhám…

Často se mi stane, že abych se vyhnula přerovnávání (o kterém vím, že nastane) a tím i hroznému zdržování, se radši vyhnu celé činnosti – např. vybalení věcí po stěhování z kolejí („zanedlouho se stejně budu stěhovat zpět“), vaření (abych hodinu neumývala nádobí), dokonce i hygiena (abych nemusela umývat koupelnu). Nespím pod peřinou, ale pod dekou, protože ráno ji poskládat zabere míň času než stlát peřinu, a taky míň práší. Atd. Neumím věci normálně používat, spíš jen chodím okolo nich. Taky mě znervózňuje, když jsou věci v jiné poloze, než ve které mají být. Pro svůj klid je musím přerovnat. Vím, že má potřeba pořádku je přehnaná (jen překáží!), ale nedovedu si pomoct. Žádné vtíravé myšlenky mě ale netrápí. Vím jen, že kdybych tu činnost (urovnání apod.) neudělala, budu v hrozné tenzi.

Stejně tak nesnesu otevřené dveře od místnosti, ve které jsem. MUSÍM je zavřít! Často i tehdy, když jsem doma sama. Když je doma někdo další, je to horší, protože mě nesmírně ruší ode všeho sebemenší zvuk, který udělají – hlasy, sprcha, nádobí, klikání myší, cokoliv. Obecně jsem nervózní, když se příliš mluví a mám málo klidu. Nedělá mi dobře ani jíst v přítomnosti někoho dalšího. Natož aby se mě někdo/něco dotknul/o – nesnáším dotyky a mám pocit, že je cítím na kůži ještě dlouho poté. (S lidmi ale přesto komunikuju docela ráda.) Mám pocit, jako bych si vytvořila vlastní (pitomá!) pravidla, ale stala jsem se jejich (resp. svou vlastní) obětí…

Prosím, poraďte: co to vlastně je? Proč to tak mám? A jak se toho zbavit? Sama to už nezvládám… Chci být uvolněná a neřešit už takové blbosti. Pomohla by mi KBT? Hypnóza? Ideálně v Olomouckém kraji a nic drahého – studuji… Jsem jinak spokojená, vcelku inteligentní a za všechny krásné maličkosti života vděčná osoba. Vřele Vám děkuji!

Eva, 20 let

Názor odborníka

Milá a vážená Evo,

chci Vám složit upřímnou a zaslouženou poklonu a říci Vám, že jste druhá osoba v mém krátkém, leč bohatém životě, která se dobrovolně rozhodla, že se pro své obtíže chce léčit. První byl před více než třiceti roky jeden mladík, který to udělal také, ale zčásti pod nepřímým nátlakem, protože ho jeho vyvolená nechtěla. Jinak se lidé brání si přiznat, že by měli něco podniknout.

Pamatuji se na jednoho podnikatele, který neustále kontroloval, zda má zavřenou, zamčenou a zabezpečenou pracovnu, a jak tohle úsilí stupňoval, začal se o pevnosti dveří přesvědčovat tak, že do nich vrážel ramenem.

Na léčení se dopracoval proto, že k těmto kontrolám přiřadil svéráznou léčbu molekulou záludné sloučeniny C2H5OH, což zase přimělo jeho ženu, že ho jednoho krásného dne popadla za ucho a zavlekla k psychiatrovi. V té době měl na obou pažích příšerné modřiny slité do jednoho velkolepého modrofialového fleku, jak si omlátil končetiny o dveře.

Milá, milá a vážená holčičko,

bylo by redundantní, jak říkají intelektuálové, opakovat, co zde o obsedantně kompulzivních poruchách (OCD) již bylo napsáno, proneseno a odmáváno mýma rukama už před delším časem, takže pojďme qěci, neboli in medias res, jak říkali latinsky již staří Řekové.

Papež na KBT léčbu, která je na obtíže podobné Vašim indikovaná, je u nás Ján Praško, který k Vašemu potěšení sídlí na psychiatrické klinice v Olomouci, a té navíc velí. Jednak o léčení napsal spoustu čtivých příruček, jednak už před léty v Praze měl vypracovaný perfektní léčebný program. Neváhejte, tenhle poslední odstavec si pro něj zkopírujte a napište mu žádost o terapii. Zde mu sděluju, že ho prosím, aby se Vás ujal se stejnou velkolepostí, s jakou jste se ke svým obtížím postavila.

15. září 2018

Dary nedokonalosti

Iveta Clarke

Kdyby něco drhlo, spojte se se mnou přes provozovatele těchto stránek a popoženem to.

Přeju Vám, abyste to brzy zvládla a měla se tak, jak se lidi mají mít!

Moc zdravím

Radkin Honzák 

Diskuse 0

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.