K poslechu: Vánoční audiobook
Vyberte si své téma Využívejte celý web: Předplatné

Přítel mě opakovaně opouští: Skutečně důležité otázky se týkají vás.

18. 1. 2013

Dobrý den.

Je mi padesát a mému příteli taky. Dvakrát v průběhu dvou let mezi námi proběhlo něco velice hezkého, on to vždy ukončil s řčením, že s ním nic netrvá dlouho.

Já se za každým rozchodem musela otřepat, protože mi je hodně blízký – intelektuálně, stylem života, kondicí a podobně.

Je rozvedený, má v péči dva už dospělé kluky (žena od něj odešla). Já jsem také rozvedená a také mám dva dospělé syny. Mezi námi je vzdálenost 100 km.

Teď se po roce a půl opět ozval a já jsem v tom znova až po uši. Hodně se mu líbí mailování a chatovaní se mnou – hlavně s erotickým podtextem. Stále zdůrazňuje, že neví, do kdy to bude trvat, a že se opět ztratí. Jsem zmatená, protože bych ho chtěla víc poznávat, ale s tím Damoklovým mečem nad hlavou to moc nejde.

Má to nějaké řešení? Já mu říkala, že to chce odvahu – zkusit vztah se vším všudy, on sebe pokládá za odvážného v tom, že otevřeně mluví o pravděpodobném konci aktuální epizody s tím, že se opět může objevit.

Děkuji

Mia

Názor odborníka


Dobrý den, Mio,

z perspektivy vašeho vyprávění to vypadá, že váš přítel má strach a bojí se vašemu vztahu opravdu oddat. Z toho mála, co o něm píšete, se nabízí vysvětlení, že se možná ještě pořád nepřenesl přes odchod své ženy. A i když to výslovně nezmiňujete, zdá se mi, že k podobnému vysvětlení jste dospěla sama už dříve. Alespoň tím způsobem na mě váš dopis působí.

Asi by to tak mohlo být – stává se poměrně často, že člověk po bolestné ztrátě partnera uzavře nevědomou dohodu sám se sebou, že si už nikdy nenechá ublížit. Že už jej nikdo neopustí a proto pak opouští druhé – preventivně. Ale možných příčin podobného jednání může být víc a jediný, kdo by mohl poodhalit jeho skutečné důvody, je váš přítel.

Pokud však jde o vás a váš problém, není ani tolik důležité pochopit, proč se váš přítel chová, jak se chová – jeho důvody tedy nechme stranou, o ně tu tolik nejde. Skutečně důležité otázky se týkají vás. Ptám se sám sebe, čím má pro vás tento vztah takovou cenu, že stojí zato opakovaně (již potřetí) riskovat rozchod? Váš přítel otevřeně deklaruje, že vztah patrně opět ukončí, až přijde čas. Přesto do toho znovu jdete, proč? Toto vaše jednání musí mít důvod a ten důvod musí být velmi silný.

Často se v podobných případech setkávám s tím, že jde o jakousi formu “sázky do loterie”. Dovolte mi, abych tuto metaforu vysvětlil.

Hlavním důvodem, proč lidé sázejí Sportku, není, že chtějí vyhrát. Jen málokdo skutečně věří, že by vyhrát mohl. To, co si lidé s tiketem kupují, je možnost snít sen, který by se mohl naplnit – stačí jen mít štěstí. Když si kupujeme tiket, kupujeme si nepatrnou šanci, která ale působí jako silná droga a ta dělá naše snění najednou tak opojným – ono by se to totiž mohlo stát. Na tomto principu fungují všechny loterie – kdyby tomu tak nebylo, všechny by zbankrotovaly, protože by si tiket nikdo nekupoval.

K něčemu podobnému často dochází i ve vztazích. Ignorujeme směšně malé reálné šance naší “sázky” a navzdory všemu jdeme do vztahu, o kterém víme, že má pramalou šanci na úspěch, protože kdyby to přece jen vyšlo, bylo by to skvělé.

I ne moc reálný sen o tom, že to tentokrát vyjde, se v perspektivě přítomného okamžiku jeví lepší, než pocit aktuální osamělosti a bezvýchodnosti. Snění probouzí naděje. A s nadějí je člověku hned lépe. Ale celé to má jeden negativní důsledek. Díky tomu, že se kvůli naději znovu a znovu vracíme k člověku, který nás opakovaně zranil, zavíráme si cestu ke komukoliv jinému.

Sami se tak uzavíráme do bezvýchodného cyklu naděje-zklamání. Tady nám pomůže jen rozum, který je sto dát naše pocity a potřeby do dlouhodobější perspektivy. Díky němu můžeme pochopit, že to, co nám přináší úlevu aktuální osamělosti, nemusí být řešení, ale jen momentální únik. 
   
Jestli je tomu tak i ve vašem případě, nevím. S fenoménem “vztahové loterie” se setkávám poměrně často, ale to samo o sobě nic neznamená. Zkušenost mě naučila nepřeceňovat vysvětlení, která se nabízejí, zvlášť jsou-li opřeny o můj dojem z jednoho krátkého dopisu.

Zkuste se tedy sama zamyslet nad svými důvody, proč vám tento vztah stále stojí za to a nespokojte se s obecnými odpověďmi, jako “prostě ho miluji”.  Pokud si na tuto otázku dokážete upřímně a poctivě odpovědět, věřím, že dokážete najít způsob, jak s celou situací naložit tak, abyste mohla jít za tím, co skutečně od života a od vztahů potřebujete.

Michal Mynář


Přijměte pozvání Psychologie.cz na celodenní workshop pro partnerské dvojice s Michalem Mynářem na téma Vztahy bez poražených: lekce z párové komunikace, který proběhne v sobotu 23.února. Více na Mindlab.cz…

Diskuse 0

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.