Dobrý den.
Nevím, jak začít. Vždy, když se s tím svěřuji, mám pocit takové trapnosti, snad proto, že jsem o ničem takovém sám dosud neslyšel. Všechno se to týká mé výslovnosti.
To podivné na tom je to, že výslovnost mám normální, každý mi tvrdí, že je to tak. Ale pokaždé, když vyslovím hlásku „Ř“, mám pocit, jako kdybych ji vyslovoval naprosto špatně a měl bych se za to stydět. Poslední dobou už jsem si trochu začal uvědomovat, že to tak skutečně není, ale potom následuje ta druhá část.
I když si racionálně uvědomím, že je to tak, pokaždé pocítím něco jako „elektrický šok“, rychlý nával napětí, který se zase ztratí během sekundy, ale je to tak silné, že je to pro můj rozhovor spíš utrpení, než abych si ho užíval. Obecně mám už velký problém začít řec a mám (oprávněný) strach, že se to bude dít zase. Proto už jsem předem v napětí a to ten můj problém jen zhoršuje.
Abych se vrátil k tomu, co jsem psal výš, stejný šok zažívám, i když „Ř“ vysloví někdo jiný, třeba jen hlasatel v rádiu. Stejně tak je to se „Ř“ když přemýšlím (mluvím si jen v duchu). Jsem už zoufalý. Nejhorší na tom je, že nevím, co to je, jak to pojmenovat.
Mám dlouhodobě problémy se sebepojetím, ale toto je, podle mě, něco trochu jiného. Podoknu, že se jedná skutečně jen o „Ř“. Když mluvím v anglickém jazyce, problém nemám. Jako malý jsem docházel k logopedce.
Děkuji za reakci.
Francoa
Názor odborníka
Dobrý den, Francoa,
jestli tomu správně rozumím, tak jste jako malý trpěl vadou výslovnosti (což je zcela běžná záležitost) a chodil na logopedickou terapii. Domýšlím si, že se to mohlo týkat i zmiňované hlásky „Ř“, což je v češtině nejproblematičtější hláska a leckteré dítě s její výslovností zápasí.
Pravděpodobně u vás došlo ke vzniku podmíněného reflexního spojení mezi výslovností kritické hlásky „Ř“ a emocionální reakcí, která pravděpodobně souvisela se situací, kdy k nácviku výslovnosti došlo. Představuji si to asi tak, že jste možná v době nácviku výslovnosti zažíval zpočátku nepříjemné pocity jako vámi zmiňovaný stud a strach doprovázený napětím.
A přesto, že se vám nakonec povedlo dopracovat se ke správné výslovnosti, zůstala ve vás automatická emoční reakce na tuto situaci. Ta se aktivuje vždy, když hlásku slyšíte. Princip tohoto automatického spojení je velmi univerzální a vysvětluje spoustu psychických potíží různých lidí, takže nic výjimečného to není. Například spousta lidí, kteří trpí trémou nebo ve vyhrocenější podobě až sociální fobií, popisuje to, že se jim v kontaktu s větším množstvím lidí objevují pocity napětí, studu, strachu, které jsou vysvětlitelné předchozími zážitky, které s lidmi v minulosti měli.
Doporučuji vám, abyste vyhledal psychologa, který pracuje metodou Kognitivně behaviorální terapie (zkráceně KBT). Ačkoli sám pracuji metodou Gestaltterapie, tak se domnívám, že tato metoda by mohla přinést nejrychlejší efekt. KBT vysvětluje většinu symptomů právě principem vniku podmíněného spojení a má vypracované postupy i k jeho přerušení.
Pro vaši představu to může probíhat tak, že s vámi terapeut bude provádět nácvik běžné komunikace, ale přitom se pokusí dosáhnout u vás pocitu uvolnění nějakou relaxační metodou. Opakováním tohoto postupu dojde k vyhasnutí původního spojení a naopak se výslovnost kritické hlásky spojí s pocitem uvolnění. Vhodné bude také zmapovat situaci, kdy ke vzniku spojení došlo.
Přidávám link na adresář KBT terapeutů: www.cskbt.cz/adresar.php.
S pozdravem,
Mgr. Ondřej Novák, klinický psycholog a psychoterapeut
