Dobrý den.
Můj příběh je jednoduchý – dluhy, nízký plat. Fakt je, že do této situace jsem se dostala převážně odkládáním problémů. Před delším časem se kromě toho můj přítel dostal do vězení. Nebudu tvrdit, že je nevinný, nakonec to neříká ani on. Ale na mě to mělo dost krutý dopad, sesypala jsem se, měsíc jsem nevyšla mezi lidi, pak jsem logicky přišla o práci a o bydlení.
Prožívala jsem stavy panické úzkosti, dokonce jsem jednou i omdlela. Zašla jsem na krizové centrum a když jsem se tam začala zpovídat, doktorka mě najednou okřikla: Přestaňte se litovat! Napřed se mě to dotklo – co mě má co okřikovat, ale pak mi došlo, že má pravdu. Bylo to v té chvíli, jako když dáte hysterce facku, tak daleko ona ovšem nezašla.
Pomalinku jsem se začala dávat dohromady, našla jsem si práci. Zpočátku to šlo dost těžce, ale stačilo vydržet. Našla jsem si i bydlení, ale… Dluhy mě neustále dohánějí, uhasím jeden požár, začne hořet jiný. Ale o tom až tak psát nechci. Jedná se o to, že jsem si uvědomila, že celý život, a není to krátká doba, žiju roli oběti. Ačkoliv jsem nahlas vždy tvrdila, že vím, že je vše moje chyba, v duchu jsem se litovala a podle toho i jednala.
A role oběti mě také neustále dohání. Stále nemám svůj život pod kontrolou, pořád mě okolnosti dostávají tam, kde být nechci. Provozuju internetovou poradnu. Už se zdaleka nevyhýbám lidem, naopak. Pracuju každý den, pokud to lze. Ale pořád nepřichází pocit, že je to na dobré cestě.
Sylva
Názor odborníka
Milá Sylvo,
ve svém mailu píšete o tom, jak se stále nemůžete vymanit z role oběti, ale já si myslím, že to není tak docela pravda. Zásadní krok obratu jste učinila v okamžiku, kdy jste se rozhodla věci změnit a začala bojovat – našla jste si znovu práci, bydlení, perete se s dluhy.
Rozhodla jste se pro změnu a teď se nacházíte ve fázi, kdy je třeba změnu udržet. Právě udržování změny je nejdůležitější, ale i nejvíce frustrující fáze procesu změny. Hlavně zpočátku je to hlavně dřina, která přináší jen velmi málo uspokojení. Ale vydržte, váš směr je dobrý a své ovoce to nakonec přinese.
Proč nám udržování nově nastoupeného životního směru přináší tak málo uspokojení? Mimo jiné proto, že většinou teprve až v okamžiku, kdy se rozhodneme něco v životě změnit, nás opravdu naplno doženou důsledky našich předchozích činů. Vy se v této chvíli potýkáte s důsledky předchozího života v roli oběti nejhmatatelněji v podobě dluhů z minulosti. Osobně ale neznám jinou cestu, jak nechat minulost za sebou, než přijmout za ni zodpovědnost a z té vytěžit (třeba draze zaplacenou) zkušenost.
Bylo by hezké moci začít novou etapu života tím, že člověk udělá velkou tlustou čáru a začne s čistým štítem, ale ve většině případů je to “cesta do pekel”. Tam, kde se podobná možnost rýsuje, by se měl člověk dvakrát zamyslet, zda tím, že si zvolí jednoduchou cestu, náhodou před něčím neutíká. Kdo místo řešení volí útěk, se totiž nikdy nikam neposune a odsuzuje se k opakování stejných chyb znovu a znovu. Proto varuji před lákavými a snadnými cestami z problémů, protože ve skutečnosti často vedou k problémům ještě větším. To na vlastní kůži zažil každý, kdo se například pokusil vyřešit rostoucí dluhy další půjčkou, kdo se pokusil zaplašit úzkost vnitřní prázdnoty alkoholem, kdo se chytil na lákavou nabídku snadného výdělku bez práce.
To, že je vaše cesta těžká, jí dodává na věrohodnosti a to, že po ní přesto kráčíte, zase dodává důvěryhodnosti vaší změně. Chápu, že je to jistě ubíjející a demotivující, když se snažíte žít lepší život, a minulost vás stále dohání. Jinou cestu, než to přestát, ale neznám – tedy jinou dobrou cestu.
Zvládání obtížných situací je jakousi “posilovnou charakteru”. Náš charakter v nich získává sílu, vytrvalost a houževnatost a ty jsou moc důležité, pokud chce člověk něčeho dosáhnout. V obtížných životních situacích, kterým jsme dokázali čelit, také zbíráme životní moudrost. Pokud vezmete současnou situaci jako příležitost k “posilování” a k získání dalšího střípku životní moudrosti, jsem přesvědčen, že nakonec svůj život pod kontrolu dostanete.
Nikdy ale nemůžeme mít život pod kontrolou zcela a beze zbytku. Vždy budou okolnosti, které nás budou ovlivňovat a křížit naše plány a přání. S trochou nadsázky se ale dá říct, že okolnosti našeho života nejsou dobré či špatné, jsou jen využité či nevyužité. To, zda a jak zužitkujeme i negativní zkušenosti, chyby, neúspěchy, je plně na nás. To jediné ve svém životě můžeme plně kontrolovat.
Vaše snažení má můj respekt. Držím vám palce, abyste v nastoupeném směru vytrvala a našla, co hledáte a rád bych vám popřál pro toto hledání hodně sil.
Pomohl vám článek?
