Videosemináře: Učebna
Vyberte si své téma Předplatné

Šok - prý jsem se neměla narodit: Nemůžete za problémy vašich rodičů.

5. 4. 2012

Dobrý den,

poslední dobou si už nevím rady. Problémy s jídlem jsem měla vždycky, ale je to čím dál horší. Máme celkem zvláštní vztahy v rodině. Taťka s mamkou se neustále hádají. Hádky jsou u nás doma na denním pořádku. Vždycky, když na sebe oni dole řvou, já mám v pokoji puštěnou hudbu, sedím na posteli s jídlem a cpu se vším, co mi přijde pod ruku.

Nemůžu je poslouchat, jak tam na sebe sprostě křičí. Mezi hádkami spolu nemluví. Mám ještě bratra, se kterým jsem si rozuměla. Jenže před třemi lety onemocněl schizofrenií a jelikož nechce brát léky, tak se mu nemoc vrací a je často hospitalizován. Když je doma na dovolence, tak je hrozně apatický a rodiče se kvůli tomu zase hádají.

Nedávno taťka nebyl doma a mamka mi zase říkala, jaký je taťka hrozný člověk, a pak mi řekla věc, ze které jsem se ještě nevzpamatovala. Řekla mi, že jí taťka nutil jít na potrat a že jsem se nikdy neměla narodit. I kdyby to byla stokrát pravda, tak já to nechci vědět. Třeba kdybych se nenarodila, tak by se rodiče tolik nehádali a byli by šťastnější.

Snažím se jim dělat radost, chodím na gympl, učím se celkem dobře, vozím medaile ze závodů. A stejně to nestačí. Stejně jsem pořád neschopná. Dřív, když mi bylo smutno, tak jsem se pořezala žiletkou, jenže jsem si uvědomila, že tímhle se nic nevyřeší. Ráda bych se zbavila i přejídání, ale nevím jak. Na druhou stranu si ale nemůžu pořád stěžovat. Mám dobré přátele, koníčky, školu, která mě baví. Věřím, že jsou na tom lidé i hůř.

Děkuji za přečtení.

Klára

Názor odborníka


Dobrý den, Kláro,

když jsem si četla vaše řádky, i mně bylo smutno a těžko. Nedivila bych se tedy, kdyby pro vás byla celá situace nadmíru tíživá. Hádky rodičů a duševní onemocnění bratra musí být poměrně silnou zátěží pro vaše prožívání. Proto chápu, že krátkodobou úlevu od aktuálního vnitřního napětí nacházíte v jídle, dříve v sebepoškozování. Chtěla bych ocenit, že jste si uvědomila, že takové jednání není řešením a hledáte pro sebe pomoc, chcete se zbavit i přejídání.
 
Z vašeho příběhu vnímám, že konflikty mezi vašimi rodiči jsou dlouhodobé a vyhrocené. Při jakýchkoliv větších konfliktech bývají mezi lidmi rozjitřené emoce, které kalí jasné vidění situace. To, co vám vaše mamka říkala, vnímám jako nezvládnutí jejích partnerských problémů.

Říkat jednomu z dětí o tom, že jejich otec je hrozný člověk a nechtěl je, vytváří pro děti emočně velmi trýznivé podmínky. Zejména proto, že na jednu stranu vaše máma říká, že je „hrozný člověk, nechtěl děti“, na druhou stranu ona s vaším otcem dlouhodobě žije, vychovávali vás společně a vy sama máte pravděpodobně taťku ráda.

Jde tedy významově o emočně rozporuplnou situaci v tom, co vaše máma říká, oproti tomu, jak dlouhodobě jedná. Navíc takové sdělení z úst vlastní mámy může vyvolávat celkově velmi silné pocity, například bezmoci a zoufalství, protože s takovými informacemi nelze nijak pracovat.

Často se ve své praxi setkávám s klienty, kteří slýchali od svých rodičů něco podobného. Takováto sdělení jsou traumatizující nejen obsahem, ale také tím, že rodiče tím selhávají ve své rodičovské roli. Dětem říkají emočně zabarvená sdělení (týkající se manžela, manželky či dětí samotných) a své děti tak používají k tomu, aby uvolnili své vnitřní napětí, vztek a frustraci, které patří partnerovi.

Pro vývoj dětí i dospívajících obecně je důležité, aby jim rodiče vytvářeli podmínky pro klidný růst a rozvoj nejen materiálně, ale především emočně. Je to vaše právo.

Chtěla bych vás proto podpořit v tom, že máte právo podobné další rozhovory zastavit a říci mamce, že v takovém rozhovoru nechcete pokračovat. Můžete jí říci, že chápete, že se s taťkou hádají a mají problémy, ale že vy je za ně nemůžete vyřešit. Vaší mamce mohou dát skutečnou podporu jedině jiní dospělí lidé. Napadá mne, co vám samotné dodává sílu překonávat překážky a překročit stín vašeho utrpení?

Rozumím vám v tom, že chcete svým rodičům dělat radost (studujete, závodíte, máte koníčky), přejete si, aby vás i sebe měli rádi, aby se vám namísto neustálých hádek věnovali. Jakékoliv dítě na světě má více či méně rádo oba své rodiče a přichází na svět s tím, že bude milováno.

Chtěla bych vám napsat, že každý člověk, i vy, má právo na to, aby ho lidé měli rádi takového, jaký je. Každá lidská osobnost je hodna lásky už jen tím, že přišla na tento svět, obývá ho a žije v něm společně s dalšími lidmi a bytostmi.
 
Vážím si toho, že jste zde napsala svůj příběh. Sdílení zkušeností je jedním z hybných momentů při poznávání sebe sama a hledání cesty z neuspokojivých situací.

Chci vás také podpořit v tom, abyste dál pokračovala v hledání pomoci. Nejlépe prostřednictvím služeb psychologa či psychoterapeuta. Nevím, zda máte možnost si terapii hradit? Pokud ne, hledejte takového odborníka, kterého by vám mohla hradit pojišťovna (kontakty pro Brno vám mohu poslat nebo můžete napsat do redakce). Nebo se zkuste poptat ve svém okolí na nějaký tip.

Přeji vám hodně sil, odvahy a trpělivosti.

Držím vám palce!

S úctou,

Veronika Šuráňová

Diskuse 0

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.