Dobrý den,
mám problém, který mě velmi tíží a nevím si s ním rady. Mou obtíží je komunikace. Mám jen pár přátel, kterých si vážím, ovšem jejich přítomnost sám vyhledávám jen málo. Vztahy navazuji velmi těžko a vlastně ani necítím velkou potřebu je tvořit. Vždy jsem byl samotář. Lehce si vystačím sám, ale nechci stále působit jako podivín. Ve třídě vždy sedím v lavici sám a o okolí nejevím zájem. Každý probírá věci, které jsou mi naprosto cizí. Někdy bych si se spolužáky pohovořil, ovšem nevím, jak začít a o čem hovořit. Přiblížím se a když zjistím téma jejich konverzace, tak mne to naprosto odradí – bezduché tlachání. Nedokáži pochopit, že si stále mají co říci.
Zkoušel jsem okolí analyzovat a na jeho základech jsem vyvíjel různé algoritmy a nemohu říci, že by vůbec nefungovaly, ale stále si s nikým nerozumím. Můj pokrok byl pouze přetvářka, nebyl jsem to já. S dívkou, která se mi líbí, nejen dle vzhledu, ale i osobností, si nemám také co povědět. Mlčím a přemýšlím nad tématem rozhovoru. Nikdy na nic nepřijdu, i když se usilovně snažím. Neustále kontroluji své chování a nedokáži se uvolnit. Společnost vidím skrze ledovou stěnu. Z části si v tom libuji, neboť mne baví pozorovat a hledat různé souvislosti, ale také bych se v ní uměl rád pohybovat a uměl uspokojit své city. Mohli byste mi prosím poradit, už jsem skutečně zoufalý.
Jan
Názor odborníka
Dobrý den.
Hned na úvod musím říci, že jednoduché rady, které bych vám mohl nabídnout, pravděpodobně znáte a již jste je bez úspěchu vyzkoušel. Přicházíte s hlubokým tématem izolace od druhých. Svou nezávislost a samotu potřebujete, ale současně máte potřebu se vztahovat, být přijímán a milován a milovat nazpět. Jste však chycen za ledovou stěnou, odkud jako pozorovatel popisujete lidské hemžení, vidíte souvislosti, aplikujete postupy, sbíráte informace. Z vašeho popisu mi připomínáte teoretického fyzika Sheldona ze seriálu Big Bang Theory nebo jeho známější ekvivalent – Spocka ze Star Treku. Znáte je?
Chci tím naznačit, že vaše potíže mohou být hluboce vrytými rysy osobnosti, která má potřebu si své city (možná z dobrého důvodu) hlídat a chránit, držet se zpět v bezpečí svého intelektu. Přátele si držet od těla a když už k sobě někoho pustit, tak po mnoha letech testování a zkoumání důvěryhodnosti. Z mé profesní zkušenosti může opravdu jít o specifický způsob, jak jste se mohl chránit před nedostatkem emoční výživy v průběhu vašeho života (velmi dobře popisuje tento způsob fungovaní dynamický systém osobnosti enneagram). Podobné ochrany však nejdou rozpustit lehce a určitě ne nějakým algoritmem. Mám několik klientů s podobnou zkušeností. Ve všech případech pracujeme na větším kontaktu s tělem, podporování části, která má potřebu setkat se s druhými a uvolňování strachu, který této potřebě brání.
Pokud se ve svém životě opravdu chcete pohnout dále, velmi vám doporučuji vyhledat odborníka, abyste na všech těchto tématech mohli pracovat. Ideálně však terapeuta, který má ve svém rejstříku nástroje jako práce s tělem, neverbální techniky, znalost vzorců a dynamiky tohoto typu osobnosti apod., neb pouhá slova jen přidají další informaci do vaší sbírky. Dobrá zpráva je, že je možné více se uvolnit, důvěřovat emocím bez strachu ze zahlcení, dovolit si druhé pustit branami svého hradu a občas i vyjet na projížďku.
Držím vám palce.