Dobrý den,
s přítelem jsme spolu sedmým rokem, jemu letos bude 42 let, mně 35. Naše začátky byly poněkud dramatické, jelikož přítel toužil po tom, abychom byli spolu, ovšem já ho brala jako kamaráda, takže jsem jej půl roku odmítala. Pak se však ve mně něco zlomilo a já se zamilovala jako nikdy.
Žití se mnou není vždy lehké, neboť trpím smíšenou úzkostně depresivní poruchou. V dětství jsem byla zneužívána, takže v depresivní či úzkostné fázi trpím nechutí k sexu. To byl také důvod našich častých hádek, kdy si přítel i zapisoval, kolikrát jsme měli za jakou dobu sex.
Po terapiích jsem již ušla velký kus cesty i co se sexu týče, ovšem přítel najednou prý neví, jestli chce se mnou být. Nechce nic. Je vyčerpaný, v noci nespí, všechno mu přijde marné a tvrdí mi, že je to tím, jak to měl se mnou těžké. Že nechce být se mnou ani beze mě.
Já mu samozřejmě řekla, že ho nebudu nutit, aby se mnou byl. Ve finále jsme dospěli k rozchodu, ale z finančních důvodu žijeme v jednom bytě. Já jej však miluji a myslím, že by náš vztah za záchranu stál, jenže nevím, co mám dělat.
Přítel připustil, že by mohl trpět krizí středního věku. Tvrdí, že milenku nemá, stejně jako chuť na sex, prý jsem ji v něm zabila. Nemá prý energii na čemkoli v našem vztahu pracovat. Prý si umí představit, že by mu všechno chybělo, kdybych odešla, ale na druhou stranu má pocit, že je na konci, že se náš vztah nezlepší.
Má smysl, abych bojovala? A pokud ano, jakým způsobem? Velmi děkuji za odpověď.
Elen
Názor odborníka
Vážená Elen,
máte za sebou sedm let vztahu, což je poměrně dlouhá doba. I přes všechny těžkosti, které vás trápily a vstupovaly do vašeho vztahu, přítel o vztah s vámi stál. Nyní je vyčerpaný. Po více letech vztahu většina párů zažívá partnerskou krizi.
Je to období, kdy už se vzájemně dobře znáte, a to včetně všech chyb, víte, co od sebe očekávat. Zvláště, pokud s partnerem žijete v jedné domácnosti, může mít partner pocit, že váš vzájemný vztah upadl do stereotypu a dále se nevyvíjí. A možná momentálně není schopen vidět nic jiného než pouze to špatné na vašem vztahu.
Východiskem z krize může být zásadní změna ve vašem vztahu – většinou se páry vezmou, pořídí si dítě, rozejdou se nebo udělají jinou změnu. V době krize je dobré se soustředit pouze na řešení praktických záležitostí v domácnosti (nikoliv vztahových) a dát partnerovi více volnosti, kdy může trávit čas o samotě či se svými přáteli. Někdy pomůže i dočasné odloučení – např. když jeden z partnerů odjede na pár dní pryč. Možná si váš partner opravdu potřebuje jen na chvíli odpočinout, aby o samotě zjistil, jestli chce ve vztahu pokračovat.
Pokud váš partner bude stát o to váš vztah zachránit, doporučuji vám se obrátit na manželskou poradnu či párového terapeuta. Problémy, které spolu máte, trvají už delší dobu, sami je momentálně nedokážete už řešit a ve společné terapii byste mohli za pomocí terapeuta vyřešit váš partnerský nesoulad, který se dle vašich slov týká hlavně vašeho sexuálního soužití. Tyto záležitosti se řešit dají.
Pokud váš partner o vztah nebude stát a bude chtít definitivní rozchod, nemůžete dělat nic jiného, než to akceptovat.
Držím vám oběma palce.
Michaela Zetíková
