Dobrý den.
Už jako malá jsem měla všechno zadarmo. Bonbóny z večerky, čokoládu od souseda, kytku z květinářství. Protože jsem byla tak roztomilá, tak hezká. Věřící ve svou výjimečnost, očekávala jsem, že to tak bude fungovat i v dospělosti. A nezůstalo jen u očekávání. Začala jsem si vydělávat svým vzhledem. Později i tělem. Moje hezká tvář mi hradila útraty v kavárnách, účty v restauraci, lístky do kina, letenky do evropskych metropolí. Jak užasné. A co víc, jak jednoduché.
Zvykla jsem si na pohodlí, žádnou námahu, vše k dispozici. Nemohla jsem se toho nabažit. Jak je to snadné. Jak je to perfektní. Život může být tak krásný a pohodlný. Stačí se usmívat a být milá a jen roztahovat nohy..
Vždy jsem se chtěla vymanit z chudoby, pocitu nedostatku. Toužila po luxusu, životě bez překážek, moci si dovolit všechno. Frustrovaná dětstvím, kdy se u nás počítala každá koruna. Moje matka dokázala zpaměti vyjmenovat, kolik stála každá položka v naší domácnosti. Vymklo se mi to. Semlelo. Zničilo. Ztratila jsem samu sebe, pocit klidu, svoje já, kdy jsem se začala zamotávat do lží, kterým jsem začala později i sama věřit.
Vše by asi nějak pokračovalo, ale poznala jsem muže svých snů, plánovala s ním budoucnost a nikdy v životě jsem nebyla tak šťastná. Ale potom se za velmi nepříjemných okolností provalila moje minulost a muž mých snů se dozvěděl, že jsem pracovala jako prostitutka. Jsou to dva měsíce a nedokážu se vymanit z deprese, ztráty milovaného člověka a pocitu promarněnosti svého života.
Magdalena
Názor odborníka
Dobrý den,
děkuji vám, Magdaleno, že jste se na nás obrátila. Hned na úvod bych rád řekl, že to nemáte jednoduché a podle několika podobných příběhů, které znám, si myslím, že to ani jednoduché mít nebudete.
S minulostí, již máte za sebou, se totiž vyrovnává poměrně nesnadno. Kromě vaší paměti, vašich vzpomínek, sebeúcty je zde totiž paměť a vzpomínky ostatních. Vašich klientů, kolegyň, možná stopy na internetu.
Darujte předplatné
Koupit
Sama se sebou se vyrovnat zcela určitě dokážete, když budete mít zájem, pomůže vám v tom psychoterapeut. O radu, pomoc a doprovod na trnité cestě se můžete určitě obrátit třeba na některou z nadací, které se tímto tématem zabývají. Jinými slovy, to, co se týká vás samotné, určitě zvládnete.
O něco těžší to zřejmě bude s tím, jak se k vaší minulosti postavit do budoucna. Jak žít s rizikem, že se nepříjemná pravda opět někde provalí, jak se vyrovnat s tím, že mnoho mužů se přes takovou minulost pravděpodobně nepřenese.
Čeká vás cesta k nalezení smyslu života, odklon od života v přítomnosti bez rozmýšlení následků pro budoucnost, k obnovení nějakého trvalejšího žebříčku hodnot. Cesta od snadného života k tomu „běžnému“.
Jakkoli to zní složitě, určitě to není bezvýchodné. Určitě i vy ve svém okolí znáte jak ty, kterým se to podařilo, tak i ty, které cestu ven nenalezly. Držím vám palce, abyste se přidala k těm, které stín své minulosti překročí.
S pozdravem,
Pavel Král