Téma k poslechu: Co se životem
Vyberte si své téma Předplatné

Syn se předvádí: Pokuste se ho naučit přijatelnější způsoby chování.

2. 4. 2013

Dobrý den,

chtěla bych se zeptat na možné důvody, které vedou u dítěte k předvádění se před ostatními. Můj devítiletý syn má tendenci dělat různé opičky a předvádět se před ostatními. Následně, když jej ostatní děti nepřijímají, se uráží.

Snažím se mu vysvětlit, že tímto způsobem si kamarády nezíská, ale nevím, jak jinak mu pomoci. Jinak je chytrý, s učením problémy nemá, ale v komunikaci s ostatními dětmi mu to příliš nejde.

Trápí mne, když vidím, jak se od něj ostatní děti odvrací, protože se chová jako „blázen“. Často přehání, takže to ostatním dětem není příjemné. Chodí na pingpong a nyní je z něj otrávený již i trenér, protože místo, aby hrál, tak dělá vylomeniny, pošklebky apod.

Chodil dříve i na atletiku, karate, plavání, ale všude to bylo stejné. I ve škole si učitelky na stejné chování stěžují.

Mohu mu nějak pomoci? Předem děkuji za vaši odpověď.

Jarka

Názor odborníka


Milá Jarko,

myslím, že jste sama docela dobře vystihla to, v čem může být příčina chování vašeho syna. Z informací, které od vás mám, mohu usuzovat, že se syn snaží upoutat pozornost a získat zájem a přijetí od ostatních, ale nemá dostatečný repertoár sociálního chování, respektive chybí mu některé sociální kompetence k tomu, aby si pozornost druhých získal jinak, než provokováním a přehnaným upozorňováním na sebe.

K podrobnějšímu pochopení situace bych potřebovala vědět víc o vaší rodině a vztazích mezi jejími členy a také o životním příběhu vašeho syna. Důležité je i to, jestli se v jiném prostředí (například doma) chová jinak než např. ve škole. Zvýšená potřeba pozornosti se u dětí zpravidla objevuje tehdy, pokud je některá z jejich psychologických potřeb nedostatečně uspokojována. Může se jednat například o sourozeneckou žárlivost, pocit nedostatečné pozornosti od rodičů, pokud jsou příliš pracovně vytížení, neposkytují dostatek emočního přijetí apod. Často to nemusí být zjevné, vůbec tím nechci říct, že syna nějak zanedbáváte, ale děti jsou velmi citlivé na reakce rodičů a je pro ně velmi důležité cítit se v bezpečí a zažívat tzv. nepodmíněnou nebo bezpodmínečnou lásku.

Bezpodmínečná láska a přijetí znamená, že dítě je přijímáno a milováno, i když se mu třeba něco nepovede nebo zlobí. Nejde o to, že by nemělo dostat zpětnou vazbu na to, že udělalo nějaký prohřešek, ale neměla by mu být za trest odpírána láska, společně trávený čas a pozornost.

Častou příčinou přehnané potřeby pozornosti je také sourozenecká rivalita. Někdy může jít o to, že sourozenec je úspěšnější, oblíbenější nebo si dokáže lépe získat pozornost. Toto pak může vyvolávat negativní emoce spojené s potřebou získávat pozornost jakýmkoli způsobem a v jakékoli podobě – tedy i v podobě negativní.

Nevím ale, jaká je situace u vás doma a jaký styl výchovy u vás převládá, takže si rozhodně netroufám hodnotit, v čem je problém. Napadá mě ještě jedna otázka – jaké vzory má ve svém okolí váš syn? Je někdo, koho obdivuje a komu se chce podobat? A jak se tento vzor chová ve společnosti druhých lidí? Pokud je totiž váš syn nejistý ve svém sociálním chování, může zvýšeně hledat jeho model ve svém okolí nebo u filmových či jiných hrdinů.

Příčinu tedy zde asi neodhalíme, co ale určitě můžete udělat, je pokusit se syna naučit jiné, přijatelnější způsoby, jak si získat zájem a pozornost. Nejlépe mu to ukážete na vlastním příkladu, dají se také použít filmy, pohádky nebo knihy, kde je hrdinou člověk, který je oblíbený pro své dobré vlastnosti a chování k druhým.

Vysvětlete mu, že druhé děti nejvíc zaujme tím, že se o ně bude zajímat a stejně tak jim bude povídat o sobě, bude ochoten jim pomoct nebo poradit s něčím, v čem je dobrý, když bude rozvíjet to, co umí a co ho baví, když bude sám sebou, než aby na sebe uměle strhával pozornost.

Role „třídního šaška“ sice bývá oblíbená, ale záleží na formě. Není problém, když druhé občas něčím pobaví, ale nemělo by to být „na sílu“, tedy pořád a neadekvátně kontextu. Zároveň se snažte věnovat synovi co nejvíc pozornosti, posilujte jeho sebevědomí pomocí pochval a vyjadřování lásky. Pokud něco provede, vysvětlujte mu důsledky jeho chování, motivujte ho k jinému než „problémovému“ chování a uzavírejte spíš dohody o pravidlech, místo trestů a zákazů.

Zapojujte ho do dění v rodině a do péče o domácnost, získá tak pocit kompetentnosti. Mluvte s ním o jeho vztazích se spolužáky a kamarády a vysvětlujte mu, jak jeho chování může působit a co může udělat pro to, aby byl oblíbený. Dejte mu najevo, že se vám může se vším svěřit a že mu ráda poradíte. Důvěra a pocit bezpečí je základem pro to, aby se mohl cítit dobře v dětském kolektivu a nepotřeboval používat výstřední strategie sociálního chování. Pokud chcete situaci řešit hlouběji, nebojte se navštívit dětského psychologa. Někdy stačí i jednorázová konzultace s rodiči. A pokud ne, psycholog obvykle umí s dětmi pracovat tak, aby to pro ně nebyla ani zátěž, ani stigma.

Držím palce!

Zdraví Milena Nováková

Diskuse 0

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.