Dobrý den,
mám problém v oblasti sexu. I přesto, že je mi 23 let, jsem v něm pořád nesmělá, stydlivá, bojím se sama začít – jsem si jistá, že to není tím, že bych se bála toho, že se ztrapním, nebo že bych byla odmítnuta, asi spíše půjde o tu nesmělost a potřebu překonat stud.
Sama si říkám, kde se stala chyba. Odjakživa jsem byla zdrženlivější. V době, kdy kamarádky měly sexuální zkušenosti, já teprve objevovala kouzla vztahů, ale nejsem si jistá, že to je zásadní problém.
Spíše se to odvíjelo od mých sexuálních zkušeností, kdy partneři bývali sobci, co mysleli jen na sebe. O prvním sexu ani nemluvě, i když je to už 6 let, přesně si pamatuji pocity po něm: co na sexu všichni mají, vždyť to není ani příjemné… Což mě ovlivnilo natolik, že jsem další rok sex vůbec nevyhledávala.
Až u posledních dvou partnerů jsem poznala a poznávám, o čem sex opravdu je. Ale i tak mám u současného partnera problém se uvolnit, i když jisté pokroky jsem udělala – jen ne v tom, abych sama vyvinula aktivitu. Partner už mě upozornil na to, že ho to mrzí a že má pocit, že o něj tak nestojím, což není pravda. Jinak je partner hodný, toleruje mě, když jsem unavená, do sexu netlačí, je pozorný, věnuje se mi, bere na mě ohled, což předešlí partneři nedělali.
Ráda bych to změnila, začala si více věřit, myslím, že by nám to rozšířilo obzory, jenom nevím, jak na to. Proto bych vás ráda poprosila o názor, třeba mi otevřete oči, na co se zaměřit. Děkuji a přeji pěkný den.
Kris
Názor odborníka
Dobrý den,
děkuji vám za dotaz i za důvěru. Když jsem četl váš dopis, přemýšlel jsem, na který váš dotaz vlastně odpovědět. Nebo spíše o tom, v čem vlastně spočívá ten problém.
Představte si, že se nebavíme o sexu, ale třeba o restauraci. O restauraci, kterou všichni chválí, doporučují a za tamní pochoutky by utratili poslední korunu. Vy dlouho váháte, ale nakonec se necháte přesvědčit a zajdete tam. Obsluha je mizerná, sedíte přímo pod řvoucím reproduktorem, jídlo kuchař připálil a při placení vás navíc ošidí. Jinými slovy, vaše zkušenost je tristní. Dlouho o opakované návštěvě nechcete ani slyšet, ale nakonec se necháte přemluvit. Všichni kolem vás jsou nadšeni, ale vy jste ostražitá, opatrná a nedůvěřivá. Kdyby ten příběh zněl takhle, připadalo by vám na něm něco divného?
Sex by měl být příjemný, ale není to samo sebou. Potřebujete k tomu partnera, který vám ten příjemný zážitek zprostředkuje. Píšete, že byste potřebovala získat více sebedůvěry. Sama od sebe ji ale nezískáte. Potřebujete partnera, aby vám ji dodal. Promluvte si spolu o tom, co prožíváte. Všimněte si, jaké myšlenky vám brání v tom se uvolnit a řekněte o nich svému partnerovi. Řekněte mu o tom, že krásy sexu teprve objevujete. Důležité je, aby pochopil, že není pravda, že byste o něj nestála. Že to nemá brát osobně, že prostě jen potřebujete čas. Čas a sebedůvěru. A že každá výčitka, že o něj dost nestojíte, bude tu sebedůvěru zmenšovat a prodlužovat ten čas.
Pokud byste si s tím sami nevěděli rady, můžete si najít nějakého dobrého terapeuta, ale věřím tomu, že to nebude zapotřebí…
Držím vám palce,
Pavel Král
