Po náhlé smrti manžela jsem zůstala sama na malé děti a mnoho jiného. Poradila jsem si v péči o dům, v docela náročné práci, ale po pár letech jsem nezvládala sama jedno ze svých dětí: stížnosti ze školy na chování. Šli jsme na terapii do jedné instituce. Dočkali jsme se přijetí a podpory. Můj vztah s dítětem se zlepšil. Byla jsem nadšená a naivní a zamilovala se do pohledného terapeuta (teď už vím, že se tomu říká přenos). Ne že bych ho před dítětem „balila“, ale asi to poznal. Nakonec sbalil on mě.
Nedalo mu to práci, byla jsem opravdu zamilovaná. Jiné ženy mi popřel. Myslela jsem na začátku, že ve mně vidí víc než jen sex. Potom mě neskutečně ponížil, „neměl čas“ a později mě rozsekala na kusy jeho odpověď na otázku, zda spí i s jinou: Nevím, jak ty, ale já v celibátu žít nechci. To se stalo před rokem a půl. Poskládala jsem se tehdy tak nějak zpět; s jizvou na duši. Omluvil se, že mi ublížit nechtěl, ale že mi nic nesliboval… Takže taková omluva o ničem, bez sebereflexe. Já si říkám, jak jsem mohla být tak naivní.
Mám teď nedůvěru v muže, v terapie, nesnáším i jen náznak manipulace. Vztah bych ještě v životě zažila ráda, ale nechci zažít další zklamání, nebo dokonce chytit sexem přenosnou chorobu od nějakého proutníka. Nepůjdu na hluboké terapie, aby mi někdo nemohl „vlézt do hlavy“ a manipulovat se mnou.
Tato zkušenost mě tehdy i posílila a pro život udělala nezávislejší. Ale: já ho nedávno potkala na dovolené, kde byl s jinou „kamarádkou“. Stejný autobus, hotel, u jídla, všude jsem ho potkávala. Je to pár týdnů. Flashbacky mám na situace minulé a nemohu se zbavit myšlenek na ponížení, manipulaci, využití. Jsem ve stresu. Jak to pustit z hlavy?
Ema, 48 let
Názor odborníka
Vážená Emo,
píšete, že jste několik let po smrti manžela chodila s dítětem k psychologovi, do kterého jste se zamilovala. Dokážu si představit, že bylo ve vaší tehdejší situaci jednoduché zamilovat se do muže, u kterého jste vnímala, že vám a vašemu dítěti pomohl, zvláště po tak velmi náročném období, kdy se váš svět obrátil vzhůru nohama a zůstala jste na vše sama. Nenazývala bych to naivitou (jak si teď vyčítáte), nýbrž touhou po pomoci a lepším životě. Vy jste přece nemohla dopředu tušit, jak to nakonec skončí.
Nyní už máte nějaké informace o tom, že se v terapeutickém vztahu odehrává určitý typ přenosu, tedy vznikají situace, kdy klient přenáší svá nevědomá očekávání, minulé zkušenosti, vztahy a city na osobu terapeuta. Existují různé typy přenosu a v terapii se může vyskytnout i takzvaný přenos erotický: klient vnímá terapeuta jako ideálního partnera, má pocit, že ho vztah s ním zachrání, a prožívá zamilovanost. Což je nasnadě, pokud jste předtím utrpěla těžkou ztrátu manžela.
Že jste se do terapeuta zamilovala, jste v danou chvíli sama ovlivnit nemohla. Terapeut si však má být vědom, že se v terapii může jednat o tento typ přenosu, a v žádném případě a žádným způsobem toho nesmí zneužít pro svůj vlastní prospěch. Takové zneužití je závažným porušením všech etických kodexů psychologické profese a dobrý psycholog by si toto nikdy nedovolil. Nehledě na skutečnost, že vám navíc ještě zatajil paralelní sexuální vztahy s jinými ženami, což je ještě další trauma, které vám způsobil.
Pokud vám jednání psychologa způsobilo psychickou újmu a možná i máte následky ve formě flashbacků, což je velice intenzivní vzpomínka na traumatickou událost (pro potvrzení by bylo třeba absolvovat vyšetření u psychologa nebo psychiatra), může to naznačovat, že na vás mohl být eventuálně spáchán dokonce trestný čin, což už je v kompetenci policie. Nepobízím vás, že máte jít daného psychologa nahlásit na policii, takové rozhodnutí by muselo vzejít od vás. Chci tímto zdůraznit, že takové jednání je z pozice psychologa naprosto nepřijatelné a je natolik závažné, že může mít i trestně‑právní dopad.
Trestné činy obecně se velmi těžko prokazují, oběti mohou být opakovanými výslechy a případnou nedůvěrou ze strany vyšetřovatelů sekundárně traumatizovány či viktimizovány. Na druhou stranu samotný fakt, že se oběť začne aktivně bránit a nezůstává jen v pasivní roli (což je právě role oběti), může být prvním krokem k překonání traumatu.
Mohlo by vás zajímat
Neodolatelný průšvih
Víte, že vztah nikam nevede. Nebyl to první rozchod. Něco vás ale pořád táhne zpátky.
Přečíst článekV každém případě můžete pomoci zabránit tomu, aby daný psycholog ubližoval dalším ženám. Pokud je dotyčný členem některé z psychologických organizací, které mají svůj etický kodex (jako je Česká asociace pro psychoterapii nebo Českomoravská psychologická společnost), můžete jeho neetické jednání u těchto společností jako poškozená nahlásit. Pokud členem těchto společností není, můžete toto jeho neetické chování nahlásit vedení instituce, kde pracuje.
Píšete, že se bojíte další možné manipulace v další případné terapii. Dobrý psycholog určitě manipulativní není. Úplně rozumím tomu, že máte nyní strach vstoupit znovu do terapie. Na druhou stranu se stává, že strach z toho, čemu se vyhýbáme, roste. Pokud tento strach překonáte a budete chtít někam docházet na terapii, není od věci si zjistit nejdřív reference na daného psychologa či terapeuta, zjistit si, jaké má vzdělání a praxi.
Informaci, jestli vám daný terapeut sedne, vám dá i jedno nebo pár prvních sezení – poznáte to podle toho, jak se s ním budete cítit. Někdy se stane, že vhodného odborníka nenajdete hned napoprvé. Bezpečnější pro vás také může být najít si terapeutku ženu. Strach z terapie či možného dalšího zneužití terapeutem může být právě tématem, kterým se můžete v psychoterapii zabývat.
Představuji si, že se vám kolem této zkušenosti objevuje spousta různých myšlenek a pocitů, které mohou způsobovat napětí také ve vašem těle. Tyto naléhavě se ozývající emoce můžete vybít a zpracovat i sama, například fyzickou aktivitou či vypsáním se do deníku.
Výčitkami si ve své současné situaci nepomůžete. Teď už zkušenost máte (a zaplatila jste za ni velmi vysokou cenu), do budoucna si jistě dáte pozor, aby se vám něco podobného nestalo znovu. Z hlavy tuto věc jen tak pustit nejde – zpracování traumatické zkušenosti vyžaduje určitý čas a emoční podporu od dalších lidí.
Pomoci mohou různé formy sebepéče, jako jsou relaxační techniky. Nejúčinnější ovšem bude, pokud se vám ji podaří „přepsat“ novou, pozitivní vztahovou zkušeností. Což by mohla být i terapie s jiným terapeutem či terapeutkou.
Michaela Cyprichová
