Téma k poslechu: Co se životem
Vyberte si své téma Předplatné

Zamilovanost i lhostejnost: Nechte svá pro a proti spolu komunikovat.

8. 3. 2013

Dobrý den,

v poslední době, asi měsíc, dva, mě čím dál častěji trápí jeden problém. S přítelem jsme spolu dva roky a hledáme si společné bydlení, na které se moc těšíme, oba.

Nikdy mě fyzicky nepřitahoval, jen mi s ním bylo moc hezky, rozuměli jsme si a zamilovali se.

Překonali jsme spoustu neuvěřitelných překážek, všechno jsme zvládli. Náš vztah to vždycky posílilo, i když jsme pokaždé oba moc trpěli. Jenomže posledních pár týdnů mě čím dál častěji přepadá pocit, že k němu vůbec nic necítím, že ho mám jen moc ráda, záleží mi na něm, je mi s ním hezky. Ale nic víc.

Za pár dnů to zas vystřídá pocit absolutního štěstí a zamilovanosti. Když s ním nejsem, stýská se mi, nemůžu se dočkat, až zase budeme spolu, ale pak ho uvidím a nic, necítím ani radost, nic.

Jsou dny, kdy se mi dokonce i hnusí jeho polibky, přitom ale toužím se k němu přitulit, ale nic víc. Stává se mi, že se ráno vedle něho probudím a mám chuť se s ním rozejít, protože jsem si jistá, že je pro mě jen skvělý kamarád. Pak se rozloučíme, chvíli ten pocit přetrvává, ale většinou i u toho zjišťuji, že v tu chvíli necítím nic k nikomu, ani ke své rodině, jako by mi všichni byli ukradení.

O pár hodin později se mi ale zase začne stýskat. Kdysi jsem tomu pocitu uvěřila a rozešla se s ním, ale pak jsem myslela, že snad bolestí umřu, takže se to teď snažím překonávat, ale přesto mě to trápí a nechci mu ublížit.

Je ten pocit normální? Jak můžu zjistit, který z těch dvou pocitů je správný, skutečný?

Děkuji

nikyna

Názor odborníka


Dobrý den, Niky,

jsem rád, že v této nelehké situaci píšete a hledáte cestu. Když váš dotaz čtu, vyvolává ve mně pocit zmatku. Pro a proti se v každé větě střídá, mísí, jedno vyvrací druhé. Je chaos to, co aktuálně ve vztahu zažíváte? Nezbývá mi, než si sám odpovědět, že asi ano. A co s ním, že?

Ptáte se, který z vašich pocitů je správný a skutečný? Myslím, že budou svým způsobem skutečné oba stejně. Na vašem místě bych si zkusil dát prostor pro obě varianty a zkoušel je zkoumat, prohlížet si je.

Můžete si zkusit cvičení. Najděte si čas, kdy budete mít klid, a položte si následující otázky: Co vás ve vztahu s přítelem drží, co vám vztah s ním poskytuje, jak se v něm realizujete, co z vás v něm ožívá? Zkuste s tímto „pro“ nějaký čas pobýt, v klidu si tyto stránky uvědomovat. 10–15 minut zůstaňte jen s těmito aspekty vztahu. Pozorujte své myšlenky, pocity, touhy, představy.

A pak přejděte na dalších 10–15 minut k těm „proti“. Co vám ve vztahu chybí, jaká vaše část v něm nenachází místo, co vás trápí, mrzí? Zapište si v pár poznámkách tato pro a proti, včetně dojmů, představ. A pak se pokuste přecházet z jednoho do druhého.

Zkuste si představit, že tyto dvě vaše stránky spolu vedou rozhovor. Buďte při tom pozorná, nespěchejte, prociťte si každý argument. Výsledkem tohoto experimentu nemusí být jasná odpověď na vaši otázku. Spokojte se jen s kouskem porozumění navíc. Jen nezapomeňte tohle cvičení ukončit. Ať „necvičíte“ celý den. Může to být vyčerpávající. Prostě si řekněte: Pro dnešek dost. Můžete si to zopakovat někdy jindy, zítra, za týden.

V ujasňování životních dilemat mohou být užiteční naši přátelé. Když jsme slyšeni druhými, najednou mají slova jasnější formu, zvuk, obsah. Máte si s kým o svém dilematu povídat? Co říkají vaši přátelé? Můžete požádat někoho, komu důvěřujete, aby vám řekl, jak váš vztah vnímá? Co si myslí o vašem soužití? Vyžaduje to kus odvahy. Zvlášť když budete trvat na upřímné odpovědi. Ale může to přispět k vyjasňování toho, kudy se vydáte.

A když jsme u té upřímnosti, myslím, že v takových situacích je velmi důležité být upřímná sama k sobě. Otevřeně se dívat na to, jak to s partnerem máte. Kdybyste se v tuto chvíli rozhodovala, jestli s ním chcete být, bez rizika bolesti z jeho ztráty, jak byste se rozhodla? Je to člověk, se kterým chcete být?

Vztah, jako permanentní zamilovanost a pohoda, je skutečností v romantických sci-fi filmech z Hollywoodu. Do skutečného vztahu patří také akceptace prosté každodennosti, drobných rozmrzelostí, občas sporů, nepochopení, přibližování a vzdalování.

A taky toho, že někdy máme na intimitu chuť a jindy ne. Tím chci říct, že pokud se vám někdy partnerův polibek hnusí, tak možná jen nemáte na intimitu náladu. Na druhou stranu nechci nijak snižovat význam fyzické přitažlivosti. Pro většinu lidí je významnou součástí partnerského soužití. Nicméně jsou i páry, pro které tato otázka není prioritou, a přesto jsou spolu spokojení.

Důležité asi je, že se „to potká“, že si v této důležité potřebě partneři navzájem sednou. Opět je na vás, abyste posoudila, jak je to s vámi. Je pro vás představitelné setrvávat a být spokojená ve vztahu, který je založený spíš na přátelství, vzájemném porozumění bez výrazné fyzické přitažlivosti?

Je toho hodně, co mě ještě napadá…Mluvíte s partnerem o vašem vztahu? Jak jste to měla v jiných vztazích? Kolísají vaše pocity i v jiných oblastech, než je vztah, nebo to souvisí výhradně s ním? atd…A tak si říkám, že je toho možná hodně, co napadá i vás. Možná by bylo fajn se od toho někdy odpojit, odpočinout si, mít něco jiného „na práci“. Pomůže to v utváření prostoru pro důležité rozhodnutí.

A kdyby se nedařilo delší čas najít odpovědi, tak se můžete obrátit na psychologa či psychoterapeuta. To v podobných situacích celkem hodí. Ať už by šlo o vaše individuální ujasnění si vašich otázek nebo o společnou práci vás obou v párové terapii. Na stránkách Psychologie.cz si můžete najít nějaký článek o terapii a zvážit, jestli by to nebylo pro vás přínosné.

Přeji hodně štěstí!

Jakub Kout
ný  

Diskuse 0

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.