Dobrý deň.
Som tridsiatnička, s partnerom sme 10 rokov. Nič neplánujeme, pretože priateľ vyznáva „život pre okamih“, čo ma niekedy desí vzhľadom na môj pokročilejší vek. Jeho doménou je logika, mojou skôr emócie. Veľa športuje a venuje sa hudbe, práca je až na 2.mieste. Často som skeptická, no snažím sa to prekonať – moja rodina potrebuje moju emocionálnu a finančnú podporu.
V práci mi vytkli, že negativizmom demotivujem kolegov (pričom ja som to vnímala ako boj za lepšie pracovné podmienky). Neriešim to, že musím plniť povinnosti, ale závidím ostatným, že môžu robiť, čo chcú. Snažím sa žiť tak, aby som nestratila vlastnú tvár, konať empaticky, a táto závisť je skutočne zahanbujúca. Partnera som nazvala tyranom, čo sa ho dotklo. Nemôžem robiť nič, čo sa jemu nepozdáva. Ak si aj spravím po svojom (idem na plaváreň, hodinu španielčiny), totálne mi to znechutí.
Trpím výčitkami svedomia. Cítim sa psychicky vydieraná. Hoci mi dáva príležitosti v oblastiach, ktorým sa venuje, nedáva mi priestor zistiť, čo chcem robiť ja. Považuje to za nevďačnosť. Že som stále v opozícii, no ja len chcem presadiť seba. Návšteva kamarátky v Španielsku? Na to rovno zabudni. Ale on si pokojne naplánuje rybačku na Kanároch. Robí, na čo má chuť. Ja musím hlásiť, kam idem, kedy prídem. Strácam orientáciu, neviem objektívne posúdiť, či to nevnímam skreslene. Vyhľadala som odborníka, no navrhol antidepresíva, čo som odmietla. Dusím sa, ubíja ma to, nemám chuť žiť a priateľ nechápe prečo. Čítala som o histriónskej poruche osobnosti, niektoré rysy ozaj má.
mia
Názor odborníka
Dobrý den,
když jsem si poprvé přečetl váš dotaz, napadaly mě slova jako „přetlak“, „přetopený kotel“ a podobná. V odborné hantýrce se tomu říká „vysoká ventilační potřeba“. Jinými slovy, na několika málo řádcích dokážete vypsat spoustu trápení. Zmiňujete potíže s přítelem – to, že odmítá ve vztahu cokoli plánovat, že žije jen okamžikem. Na druhou stranu se ale zdá, že to žití okamžikem se týká jen jeho – pokud jde o vás, drží vás zkrátka. On sám si dělá, co chce, ale vás chce mít pod kontrolou. Pak zmiňujete ještě nedorozumění v práci, vyčítáte si, že ostatním závidíte svobodu, ztrácite orientaci v tom, co je a co není normální.
Dovedu si představit, že ve vztahu, v němž žijete, se cítíte velmi nesvobodná, nepochopená a nešťastná. Každý člověk potřebuje životní prostor – a ten vy zjevně nemáte. Podle toho, co píšete, jste byla (zřejmě) u psychiatra, který vám navrhl nasazení antidepresiv. V tomto ohledu se váš dotaz trochu vymyká bežnému formátu v této poradně. Většinou zde lidem radíme, aby vyhledali účinnější pomoc, než je internetová poradna, ale vy postupujete obráceně. Od kováře jdete ke kováříčkovi.
Podle potíží, které popisujete, depresí zřejmě trpíte. Sebeobviňování, myšlenky na smrt, pesimismus – to vše jsou totiž depresivní symptomy a je pravděpodobné, že máte i další. Pokud jste tedy navštívila psychiatra, naprosto chápu, že vám navrhl nasazení antidepresivní medikace. Pokud byste antidepresiva začala užívat, své trápení byste neprožívala tak intenzivně a dá se předpokládat, že by se vám ulevilo. Samozřejmě léky by nic nezměnily na vaší životní situaci – na její změně budete muset stejně zapracovat sama.
Vy ale antidepresiva užívat nechcete. V tom případě vás čeká jiná cesta – účinnější a zároveň těžší. A tou je cesta vymezení vlastních hranic, ujasnění si, co jste a co nejste ochotna nechat si líbit, co čekáte od vztahu, od života, pochopení, proč si necháte tohle všechno líbit. V tom vám může účinně pomoci psychoterapie. Rád bych na tomto místě ale zdůraznil, že rozhodnutí, zda pacientovi nabídnout farmakoterapii, psychoterapii či kombinaci obojího, má být výsledkem poctivé diagnostické úvahy – a tu samozřejmě nelze v tomto „poradnovém“ formátu zodpovědně učinit.
Pokud vám mám teď poradit, co udělat, radím následující: Vyhledejte dobrého psychoterapeuta, aby vás doprovodil na obtížné cestě při získávání kontroly nad svým životem. Pokud je pravdivý předpoklad, že vaše deprese je následkem potíží, které máte, psychoterapie by vám měla pomoci. Zároveň by ale součástí terapeutického kontraktu mělo být i to, že pokud váš terapeut dojde k závěru, že byste kromě psychoterapie měla užívat i antidepresiva, poslechnete ho.
Držím palce, ať ze svých potíží najdete brzy cestu ven.
S pozdravem,
Pavel Král
Pomohl vám článek?
