Dobrý den,
je mi 18 let, jsem celkem dost úspěšný, pohledný, mí rodiče jsou dobře finančně zabezpečení a mám krásnou a úžasnou dívku, kterou miluji.
Je to něco jako sen každého kluka v mém věku, ovšem já se cítím poslední dobou dost nešťastný. Zachvacují mě stavy úzkosti, nespokojenost sám se sebou, nespokojenost se svou dívkou a to nejčastěji, když se po náročném dni dostanu na svůj byt, kde jsem sám.
Cítím se po celý den dost unavený, neboť vrcholově sportuji a studuji na celkem náročném gymnáziu. Mí rodiče mi pomáhají, ovšem nebydlí se mnou a tak mi úplně se vším pomoci nemohou.
Poraďte mi prosím jak dál s mým myšlením a uvažováním.
Děkuji Steve
Steve
Názor odborníka
Někdy není snadné dostát nárokům na to, být úspěšný syn úspěšných rodičů.
Z toho, co popisujete, zvládáte v 18 letech skutečně mnoho. Studujete, vrcholově sportujete, zvládáte vlastní domácnost i vztah… Dle všeho je váš čas velmi nabitý a strukturovaný a vynakládáte velké množství energie na to, abyste vše dobře zvládl.
Jedním ze způsobů, jak se na váš problém podívat, je z pohledu energetického účetnictví a energetických investic.
Mohlo by vás zajímat
12. Když je nejhůř
Ocitnete‑li se ve vážné psychické krizi, nezůstávejte sami. Kdo pomůže?
Přečíst článekNapadá mne, že toho možná zvládáte tolik, až vám nezbývá mnoho energie na radost ze života. A z toho mohou pramenit vaše pocity nespokojenosti a úzkosti.
Energii, kterou máme k dispozici, můžeme využít k užívání si tady a teď, nebo ji můžeme investovat s očekáváním budoucích zisků. Studium a trénink vrcholového sportu patří obvykle mezi investice, které nám do budoucna něco přinesou, ale tady a teď energii spíše konzumují, než aby ji generovaly.
Schopnost být cílevědomý a dokázat investovat naši energii, abychom v budoucnu sklidili, je velice důležitá. Někdy se nám ale může stát, že to s investicemi přeženeme a pak se nám nedostává energie na běžný provoz.
Zkuste se tedy zamyslet nad tím, které věci v životě vás v současné době skutečně nabíjejí a pozvěte je více do svého života.
Koneckonců, věk kolem 18 let by měl být alespoň v rozumné míře časem spontaneity, objevování a také přehodnocování, zda si cíle a hodnoty, které se nám snažili vštípit naši rodiče, vezmeme skutečně za své.
