Vždycky jsem se domnívala že, zárukou spokojeného vztahu je ochota si naslouchat, což vůbec není lehké. Aktivní naslouchání vyžaduje potlačení vlastního ega a plnou koncentraci na sdělení toho druhého: ve slovech, v tónu a všeho, co se skrývá „v překladu“.

Čilý načechraný mozek po ránu je schopen neuvěřitelného výkonu, ale po namáhavém dnu připomíná spíše vyždímaný hadr. Na posilování partnerského vztahu mu chybí energie, a tak za útočným vyjádřením kde jsi byl(a) tak dlouho jen těžko rozeznává miláčku měl(a) jsem o tebe starost, zda jsi v pořádku. Další partnerská výměna názorů, ve které mluví všichni a nenaslouchá nikdo, je na spadnutí.

Vzrůstající počet rozchodů a rozvodů v Evropě i za oceánem jsem si vysvětlovala únavou našich mozků přehlcených přílišným množstvím informací, na které nás evoluce nepřipravila. (A další generace prý na tom budou ještě hůř. Dost depresivní prognóza pro moje děti.)

Naštěstí se našli šťouraví vědci, kterým nestačilo jen kopírování ustálených tvrzení, ale chtěli se přesvědčit, zda a proč to tak je.

Čím lepit dům společného života?

Odborník na stabilitu v mezilidských vztazích John Gottman se třicet let věnoval zkoumání klíčových faktorů, ze kterých se dá poznat, jestli spolu pár vydrží, nebo ne. Výsledky byly tak jednoznačné, až ho to zaskočilo: příkladů aktivního naslouchání bylo v párech velmi málo a rozhodně se z nich nedalo usuzovat, zda bude pár úspěšný a šťastný. Aktivní naslouchání nemělo na spokojenost v manželství žádný vliv.

Pro mnoho psychoterapeutů, kteří se věnují párové terapii a jejichž stěžejní metodou bývá učení vzájemnému aktivnímu naslouchání, to bylo překvapivé odhalení. Gottmanovy výzkumy naprosto zpochybnily základ jejich práce s klienty.

Pokud ale aktivní naslouchání nefunguje a chemie v dlouholetých vztazích vyvanula, co je tmelem dlouhodobých vztahů?

Neobvykle, zábavně a hlavně společně

Podle experimentu Artura Arona je podmínkou přitažlivosti v dlouhodobých vztazích to, že se partneři SPOLU věnují novým a neobvyklým aktivitám.

Pokud se oba zapojí do zajímavých činností, při nichž musí spolupracovat, aby dosáhli cíle (pokoření brdských velehor bez mapy, hraní ochotnického divadla, cestování do Indonésie jen s baťohem nebo třeba přepravy hyperaktivních vnoučat vlakem z bodu A do bodu B), začnou se dít věci. Pokud čelí životním překážkám a výzvám ruku v ruce, drží je to při sobě.

„Sex je všude, jen ne tam, kde by měl skutečně být: v našich intimních vztazích.“ Dalibor Špok, Žít šťastný život

S kritikou opatrně

Další podmínkou pro úspěšný vztah je dodržet experimentálně ověřené pravidlo 1:5. Abyste mohli vyslovit jednu výtku, měli byste ji „vypolstrovat“ pěti pochvalami. Ale co když potřebujete něco kritického vyslovit a do pochval se vám nechce?

Stačí šikovně využít slovíčka ALE. Velmi záleží na formulaci – i když si věci pro sebe srovnáváte v hlavě: Pořád někde něco přerovnává a utírá, leze mi to na nervy, ale pravdou je, že díky němu/ní máme doma vždycky uklizeno. Ano, je to stížnost, ale taky kompliment. A je to rozhodně jednodušší než napravovat škody pěti pracně zformulovanými pochvalami.

A pozor, jak o druhém přemýšlíte nebo mluvíte v jeho nepřítomnosti: Moje stará či ten můj blbec posilují negativní vnímání vašeho partnera ve vaší hlavě. Tedy tam, kde to všechno začíná a končí.

Pan K. si opakovaně jadrně stěžoval na svou ženu. Když jsem mu zopakovala, co všechno řekl, zhrozil se a prohlásil: ale když ona není zase tak špatná, má i své dobré vlastnosti. A na otázku JAKÉ přiznal, že si o tom potřebuje popřemýšlet. Za domácí úkol vypracoval, co se mu na jeho ženě líbí a čeho si váží. Přinesl dvě strany hustě popsaného papíru a doplnil to zajímavým komentářem: Ze začátku se mi to nepsalo snadno, ale jak jsem o ní přemýšlel, najednou jsem cítil, že mám svou ženu opravdu rád.

Chcete vědět, jak jste na tom vy? Až budete doma či v prostředí, které obýváte společně se svým partnerem/partnerkou či manželem/manželkou, rozhlédněte se kolem.

• Vyberte si pět nejoblíbenějších předmětů, na kterých vám záleží, a zkuste si poctivě přiznat, proč vám na nich tak záleží.
• Určitě nebude těžké si uvědomit, zda jste si tyto předměty pořídili společným rozhodnutím (1), nebo každý sám za sebe (0)?

Jaké máte skóre 0–5? Co jste zjistili o vašem vztahu?

Tři rady k posílení partnerských vztahů

1. Tmelem vašeho vztahu jsou nejen vzpomínky na minulost, ale také plánování budoucích zážitků, které budou zábavné, neobvyklé, v něčem pro oba nové a vyžadují vaši vzájemnou aktivní spolupráci. Takové zážitky získáte jen při společně tráveném čase.
2. Pečujte o mediální obraz svého partnera, a to nejen před svými přáteli, ale především sami před sebou. Jeho portrét ve své hlavě vytváříte svými myšlenkami. Jak si ho namalujete, takového ho budete mít. Pouhých pár minut, které věnujete jeho dobrým vlastnostem, ve vás aktivuje hluboko ukrytý evoluční mechanismus, který posiluje jeho/její přitažlivost.
3. Svoje hnízdo si stavte společně. Jakýkoliv předmět, který připomíná vzájemný vztah v dobrém i ve zlém, má pro udržení vztahu významný psychologický dopad. Není jen důkazem lásky, ale evokuje v hlavách obou partnerů šťastné vzpomínky a pozitivní myšlenky a tak přispívá ke štěstí obou partnerů.

Dejme hlavy dohromady:

Pojďme teď v diskusi prozkoumat tuto těžko uchopitelnou myšlenku: Naši partneři nás nemilují za to, co jsme udělali my pro ně, ale za to, co udělali oni pro nás. Jak tomu rozumíte, co si o tom myslíte?

Vědecké závěry jsem čerpala z knihy Richarda Wisemana 59 vteřin.