Povinná četba podle Radkina Honzáka

Mám dvě děti, takže sepisování obsahů povinné četby patřívávalo k mým oblíbeným zálibám, stejně jako popisy obrazů a slohové úlohy na téma, jak jsem strávil/a prázdniny. Přes profesionalitu, kterou jsem se honosil, se synkovi podařilo uniknout mému cenzorskému dohledu a do závěru plastického popisu Slavíčkových Kameniček vpravit větu: Ta paní vede za ruku krávu. Dcera zase na nás málem poštvala sociálku, když korunovala svůj popis Ladovy Hospodské rvačky poetickým zhodnocením: Z obrazu na mě dýchá klid a pohoda.