To se ti jenom zdá

Vlaďka už docela dlouho podezírá Tomáše z nevěry a má k tomu dobré důvody. On jí zrovna tvrdí, že v úterý zůstal déle v práci, a Vlaďka v souladu s realitou namítá: „Ale před chvílí jsi říkal, že v úterý ses stavoval u mámy.“ Tomáš se brání: „To není pravda, o mámě jsem vůbec nemluvil. Ty si ty věci normálně vymýšlíš…, měla by ses jít léčit.“ Tvrdí to s takovou jistotou a opakovaně, že Vlaďka opravdu začne pochybovat o tom, co od něj původně slyšela. Podobné jednání může být promyšlenou manipulací i automatickou obranou vlastního ega. V obou případech zasahuje citlivé místo: důvěru člověka ve vlastní smysly a úsudek. Jak nepříjemné to je, jsem měla nedávno možnost zažít i sama.