16. 12. 2019
„Bála ses?“ zeptal se kamarád, když mě na laně spustil na zem poté, co jsem na stěně vylezla cestu, na kterou jsem si předtím netroufla. „Jo, trochu,“ povídám. „Tak to je dobře. Pokud jenom trochu, tak je to správně. Podle toho poznáš, že riskuješ tak akorát a že se posouváš dál.“ Přesně. Nejlepší způsob, jakým se učit a zpevňovat. Dnes to bude o dobrovolném podstupování rizika a jeho možných podobách. Na každou naši akci se lze podívat z pohledu rozhodování, kolik a čeho riskujeme a zda nám to za to stojí.
V tomto textu si budu půjčovat propojení s lezením, protože právě ono je mým dlouholetým učitelem. Nutí mě přemýšlet, jak žít se svým strachem, kdy a proč je potřeba zabrat, kdy je lepší nedělat nic a na čem (a na kom) všem přitom záleží.
Pokračovat ve čtení
Odemknout článek e-mailem
zdarma pouze tento článek.
Skvělé, článek je odemčen.
Odkaz jsme vám poslali na e-mail.
Odemknout celý web
od 104 Kč měsíčně
Přihlásit se
už mám předplatné