„A co myslíte, co by vám pomohlo? Co by se ve vašem životě muselo změnit, co byste musel změnit, abyste se měl dobře?“ ptám se klienta, říkejme mu třeba pan T. Je mu jednatřicet let a nebýt smutných nálad, které se začaly nečekaně objevovat, pocitů napětí bez zjevné příčiny a jeho hrůzy z vlastních vtíravých myšlenek, žil by dodnes jako v pohádkách se šťastným koncem – spokojeně, dokud by neumřel. Přesněji řečeno, a to je hodně důležité: dokud by neumřel bez bolesti a beze strachu, vlastně tak nějak mimochodem.