10. 9. 2014
„A co myslíte, co by vám pomohlo? Co by se ve vašem životě muselo změnit, co byste musel změnit, abyste se měl dobře?“ ptám se klienta, říkejme mu třeba pan T. Je mu jednatřicet let a nebýt smutných nálad, které se začaly nečekaně objevovat, pocitů napětí bez zjevné příčiny a jeho hrůzy z vlastních vtíravých myšlenek, žil by dodnes jako v pohádkách se šťastným koncem – spokojeně, dokud by neumřel. Přesněji řečeno, a to je hodně důležité: dokud by neumřel bez bolesti a beze strachu, vlastně tak nějak mimochodem.
Třeba večer u sklenice piva uprostřed nevázané zábavy s kamarády. I ta zábava a ti kamarádi jsou v kauze T. důležití – zábava je přesně to, co by ho bavilo dělat. To, po čem se mu stýská, když si sumarizuje životní změny a ztráty, které se udály v posledních letech, a nejvíce v posledním roce. Aha, to jsem neřekla – zmíněné duševní potíže se u pana T. přihlásily o slovo téměř přesně před rokem.
Pokračovat ve čtení
Odemknout článek e-mailem
zdarma pouze tento článek.
Skvělé, článek je odemčen.
Odkaz jsme vám poslali na e-mail.
Odemknout celý web
od 104 Kč měsíčně
Přihlásit se
už mám předplatné