V běžné řeči je psychiatrický pacient stále bláznem (to je ten, ze kterého si můžeme dělat srandu), šílencem (to je naopak ten, z něhož máme hrůzu), nebo cvokem (kterého nejlépe vystihuje anglický termín „troublemaker“). Navzdory festivalům mezi ploty, přiznáním různých celebrit, že ve své hvězdné kariéře také někdy škobrtli o práh blázince a popularizačním snahám odborníků, psychiatrická diagnóza představuje stále neblahý punc a doktor Chocholoušek funguje jako strašidlo příšernější, než bývala klekánice.
Dokud bude přežívat v naší společnosti atmosféra ostrakismu vůči duševně nemocným, budou se těžko uskutečňovat i dobré plány na jejich rehabilitaci a reintegraci. Každý čin pomáhající v obecném povědomí překlenout propast mezi světem psychiatrie a podezíravě až nepřátelsky laděným světem „zdravých“ (tedy těch, kteří ji zatím nepotřebovali, nebo se před ní skryli ve vysoké politice), je proto skutkem nanejvýš záslužným. Bensonova a Pierova knížka plní toto poslání téměř dokonale. Příslovce téměř jsem použil jen proto, že za svůj krátký, leč bohatý život už vím, že taková věc, jako dokonalost, na tomto světě neexistuje.
Publikace vyšla v edici INTRODUCING, jejíž vznik inspirovala řečnická otázka Alenky v říši divů: „K čemu je kniha bez obrázků a bez rozhovorů?“ Takže vše, co v této edici vychází – a je to dnes již přes 400 titulů – má charakter komiksu, který je zábavný, vtipný, současně poučný a nementorující. K zajištění vysoké odborné úrovně a vkusné formy získali editoři skutečnou špičku autorů a kreslířů; je totiž skutečně kumšt vtěsnat do necelých dvou set stran informace zabírající desítky svazků. A nakladatelství drží – i v tomto díle – laťku nasazenou zatraceně vysoko.
Seznámení s psychiatrií je přátelské, humorné a plné poznání, ať již jde o komplikovaný vývoj oboru od filozofie až po dnešní neurovědy, základní klinické jednotky, nebo jejich moderní léčení.
Upozorňuji, že nejde o učebnici, z níž by bylo možné připravit se na přijímací zkoušky (dokonce některé souvislosti dnešní kanonická psychiatrie vidí jinak), ale o srozumitelně a lidsky zprostředkované seznámení s psychiatrickou problematikou v nejobecnějším rámci, od počátků naší civilizace až po dnešní dobu. Text je vlastně permanentní dialog, ať již mezi vědění chtivou, leč naivní „Watsonovou“ a opravdu moudrým a neškolometským „Sherlockem – psychiatrem“, nebo mezi autory a čtenářem.
Na to, že textu zůstal jen rozsah encyklopedických hesel, je problematika zvládnuta bravurně. Expresionistické černobílé kresby a koláže mu tvoří kongeniální doplněk. Seznámení s psychiatrií je přátelské, humorné a plné poznání, ať již jde o komplikovaný vývoj oboru od filozofie až po dnešní neurovědy, základní klinické jednotky, nebo jejich moderní léčení.
Závěr patří představení antipsychiatrického hnutí (dnes již skoro zapomenutého) a rozvoji psychiatrie, který lze v dohledné době očekávat. České vydání je aktivně doplněno seznamem doporučené literatury a webovými adresami některých center, kde je možné hledat radu a pomoc. Celý text je laděn více dynamicky, psychosociálně, než biologicky, léky však rozhodně nejsou opomenuty a jejich přehled je dostatečný. Kdo mi chybí je občan Pinel, který je zde zachycen, kterak vyvádí šílence z žaláře, jen na rozmazaném obrázku (že by pozůstatky britsko‑francouzské řevnivosti?).
„Ano, mnoho se změnilo, ale lidé zůstávají stejní,“ vystihl již ve svém slavném sloupku Karel Čapek. Mění se klinické obrazy nemocí, názory na jejich příčiny, léčebné metody a klasifikační systémy; např. v knížce zmiňovaná hysterie v žádném z dnešních již není. Co však zůstává, je lidské neštěstí, pojmenované jako duševní porucha, a snaha postiženým pomoci. Také tento humanistický aspekt kniha reflektuje. Předkládá psychiatrii bez příkras, ale stejně tak bez senzacechtivosti a dehonestujících mýtů. Je prostě dobrá.
Nigel C. Benson & Piero: PSYCHIATRIE. Praha, Portál, 2010, 176 s. ISBN 978–80–7367–671–1, cena 259.‑ Kč
