Představa „odplavení“ nebo „odmeditování“ všech bolestí, traumat, bolístek a traumátek, potenciálně vedoucí až ke kýženému osvícení a splynutí s vesmírem, zní skvěle. Na jakých základech ale stojí představa oné prázdnoty, kterou bychom měli najít po dostatečné dávce meditace jako něčeho implicitně „dobrého“, ať už to znamená cokoli?
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné
Už máte předplatné?
Přihlaste se.
