Prázdnota

Nedávno jsem na internetu narazila na inzerát ženy, která touto cestou sháněla práci pro svého třiasedmdesátiletého dědečka. Její pohnutky byly veskrze pečující – nechtěla dědečka, toho času vypomáhajícího ve stavebnictví, sedřít z kůže. A tak hledala způsob, jak mu pomoci zachovat smysl života a zdraví zároveň. Když jsem o tomto inzerátu vyprávěla v kruhu svých známých, většina z nich se tvářila chápavě, protože mezi blízkými mají podobně aktivního seniora. Našli se ale i tací, kteří nad touhou v takto vysokém věku pracovat kroutili hlavou a titulovali zmíněného dědečka bláznem, který neví, co by. A to je vlastně přesné. Neví, co by.