Foto: Thinkstock.com

Přirozenost jako omyl

Ochota nesmířit se s tím, co je „přirozené“, stojí u základů veškerého lidského pokroku.

Albert Kšiňan

Albert Kšiňan
Psycholog

15. 12. 2014

Člověk sice vzešel z přírody, ale zároveň na světě neexistuje větší protipól přírody, než je člověk a jeho činnost. Ano, některé věci jsou přirozené. Není však žádný důvod se domnívat, že přirozené znamená dobro a nepřirozené zlo. Tvrzení o přirozenosti je tak používáno jako argumentační faul, neboť nese s sebou implicitní hodnotové stanovisko, podle nějž to, co je v souladu s přírodou, je dobré či správné.

Pokud o něčem řekneme, že je to přirozené, míníme tím, že je to něco, co je v souladu s tím, "jak by věci měly být". V tomto smyslu většinou hovoříme o dvou typech přirozena: něco, co je v souladu s lidskou tradicí, či něco, co je v souladu s přírodním řádem.

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlašte se.

Články k poslechu

Jako tělo bez duše

Úzkost, ztráta smyslu, silná potřeba kontroly, to vše nám brání být v kontaktu se sebou.

18 min

Volání na poplach

Naučila jsem se zvládat svou úzkost. Pak mi došlo, že byla oprávněná.

16 min

Lidská skládačka

Většina z nás podvědomě zkoumá, v čem jsme horší než ostatní. Jak se to odnaučit?

12 min

Zkreslené obrazy

Někdy v druhých vidíme sami sebe. A ten obraz se nám ani trochu nelíbí.

10 min

Jak odpočívá muž

Z relaxace se nesmí stát výkonnostní disciplína. Co mi tedy pomáhá nabrat síly?

6 min

15. 12. 2014

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.