Foto: Thinkstock.com

Přirozenost jako omyl

Ochota nesmířit se s tím, co je „přirozené“, stojí u základů veškerého lidského pokroku.

Albert Kšiňan

Albert Kšiňan
Psycholog

15. 12. 2014

Člověk sice vzešel z přírody, ale zároveň na světě neexistuje větší protipól přírody, než je člověk a jeho činnost. Ano, některé věci jsou přirozené. Není však žádný důvod se domnívat, že přirozené znamená dobro a nepřirozené zlo. Tvrzení o přirozenosti je tak používáno jako argumentační faul, neboť nese s sebou implicitní hodnotové stanovisko, podle nějž to, co je v souladu s přírodou, je dobré či správné.

Pokud o něčem řekneme, že je to přirozené, míníme tím, že je to něco, co je v souladu s tím, "jak by věci měly být". V tomto smyslu většinou hovoříme o dvou typech přirozena: něco, co je v souladu s lidskou tradicí, či něco, co je v souladu s přírodním řádem.

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlašte se.

Články k poslechu

Křehkost ve vztazích

Problém není vždycky ve vás. Naučte se rozeznat, kdy má smysl na vztahu pracovat.

10 min

Ta malá ve mně

Dnes jsem dospělá, mám podporu. Zkouším se vcítit do svého zraněného já.

13 min

Úzkost je chytrá

Pomáhá nám vyhnout se nebezpečí. Nestyďme se za ni – udělejme si z ní spojence.

13 min

Hranice medicíny

Podle lékařů vám nic není, vy se přesto cítíte špatně. Co pomůže?

9 min

Smysluplná změna

Bojíte se, že uděláte špatné rozhodnutí, takže raději neděláte nic?

8 min

15. 12. 2014

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.