Foto: Thinkstock.com

Přirozenost jako omyl

Ochota nesmířit se s tím, co je „přirozené“, stojí u základů veškerého lidského pokroku.

Albert Kšiňan

Albert Kšiňan
Psycholog

15. 12. 2014

Člověk sice vzešel z přírody, ale zároveň na světě neexistuje větší protipól přírody, než je člověk a jeho činnost. Ano, některé věci jsou přirozené. Není však žádný důvod se domnívat, že přirozené znamená dobro a nepřirozené zlo. Tvrzení o přirozenosti je tak používáno jako argumentační faul, neboť nese s sebou implicitní hodnotové stanovisko, podle nějž to, co je v souladu s přírodou, je dobré či správné.

Pokud o něčem řekneme, že je to přirozené, míníme tím, že je to něco, co je v souladu s tím, "jak by věci měly být". V tomto smyslu většinou hovoříme o dvou typech přirozena: něco, co je v souladu s lidskou tradicí, či něco, co je v souladu s přírodním řádem.

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlaste se.

Články k poslechu

Opravdové setkání

Když odložíme masky a krunýře, můžeme s druhým skutečně být. I se sebou.

13 min

Imperativ odvahy

Život po nás chce, abychom šli stále dál a nepřestávali být otevření změně.

19 min

Péče o zlomené srdce

Klíčem je ochota být se svými emocemi. Ukázat si, že já se neopustím.

11 min

Reklamace dětství

Jak mají rodiče reagovat, když jim dospělé děti vyčítají, co udělali špatně?

10 min

Když dospělé dítě řekne dost

Někdy je nutné projít obdobím odcizení, abychom si k sobě opět našli cestu.

15 min

15. 12. 2014

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.