Foto: Thinkstock.com

Přirozenost jako omyl

Ochota nesmířit se s tím, co je „přirozené“, stojí u základů veškerého lidského pokroku.

Albert Kšiňan

Albert Kšiňan
Psycholog

15. 12. 2014

Člověk sice vzešel z přírody, ale zároveň na světě neexistuje větší protipól přírody, než je člověk a jeho činnost. Ano, některé věci jsou přirozené. Není však žádný důvod se domnívat, že přirozené znamená dobro a nepřirozené zlo. Tvrzení o přirozenosti je tak používáno jako argumentační faul, neboť nese s sebou implicitní hodnotové stanovisko, podle nějž to, co je v souladu s přírodou, je dobré či správné.

Pokud o něčem řekneme, že je to přirozené, míníme tím, že je to něco, co je v souladu s tím, "jak by věci měly být". V tomto smyslu většinou hovoříme o dvou typech přirozena: něco, co je v souladu s lidskou tradicí, či něco, co je v souladu s přírodním řádem.

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlaste se.

Články k poslechu

Živoucí tělo

Je naší spojkou se světem, přesto ho málokdy doopravdy vnímáme. Jak to napravit?

10 min

Citově mimo

Druhý vás poslouchá, ale jako by neslyšel. Proč se někdy nedokážeme na blízké naladit?

8 min

Ve špatném vztahu

Co nás tam drží? Nevědomky si přehráváme staré vzorce a zranění. Kudy ven?

12 min

Hranice v rodině

Babičky chtějí vídat vnučku častěji, mně jejich přítomnost nedělá dobře.

11 min

Lidoop v zrcadle

Martin Burget přináší zajímavosti z oboru psychologie.

11 min

15. 12. 2014

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.