Vztahy s našimi rodiči jsou těmi nejbližšími a nejdůležitějšími, které v životě máme, nebo se to alespoň předpokládá. Skutečnost může být ideálu na míle vzdálená. Nezřídka jsou rodinné vztahy natolik komplikované, že nám kontakt s rodiči přináší místo pocitu blízkosti a pochopení spíše trápení a úzkost. Dokonce se můžeme dostat do situace, kdy si začneme klást otázku, zda a jak dlouho budeme v takovém vztahu ještě schopni setrvávat. Jenže je to naše vlastní matka a náš vlastní otec. Přes všechnu bolest si nechceme připustit, že bychom je ze svého života měli vymazat. Jak z toho ven, když nutně potřebujeme změnu, ale nechceme rodiče ztratit úplně?