Tato scéna mi vnukla otázku, jestli by nám náhodou podobná změna úhlu pohledu nemohla pomoci při hledání sebe sama. Možná se na problém s různými nevhodnými a nevítanými pocity dá podívat stejně. Nemá náhodou vaše emocionální já stejně tak problém s vámi, jako máte vy s ním?

• Jak se chováme k různým nepříjemným a nechtěným pocitům?
• Jak se chováte ke svému vzteku, strachu, nejistotě, žárlivosti…?
• Co děláte, když se tady ty emoce ve vás objeví?

Když se na celou situaci podíváte očima té části z vás, která k vám řečí té které emoce promlouvá, nejspíš zjistíte, že váš přístup k ní je docela krkavčí. A přiznám bez mučení, že sám jsem na tom dost často stejně. Místo abychom poslouchali a snažili se pochopit, co nám dané emoce vlastně chtějí, co děláme? Soudíme je, hodnotíme, zpochybňujeme jejich oprávněnost, snažíme se jich zbavit a dostat je co nejrychleji ze svého života.