Když se člověku stane něco, s čím nepočítá a co by nepřál ani svému nepříteli, ptá se obvykle: "Proč? Mohu za to? Bylo možné tomu zabránit? Co si mám počít dál?" Jeden z možných pohledů pro podobné situace nabízí vídeňský psychoterapeut s českými kořeny, zakladatel logoterapie a existenciální analýzy Viktor Frankl.
Podle něj to není člověk, kdo se ptá života a něco po něm chce, ale naopak je nucen odpovídat na otázky, které mu život klade. Není tedy správná otázka, proč mě partner opustil nebo proč se mi nedaří v práci, ale člověk se má ptát: "Jakou výzvu mi touto událostí život dává?" – "Co se mám nového naučit?" V náročnějších situacích, jako je smrt blízkého člověka, se člověk má ptát podobně: "Co mohu a mám udělat tady a teď?"