13. 5. 2025
Zjišťujeme, kdo vlastně jsme. Vyjmenováváme své silné stránky na pohovorech. Říkáme partnerům, to víš, já to mám takhle, co se dá dělat. Jenže co když naše já není něco pevného? Co když je spíš tekuté a neustále se utváří podle toho, v jakém prostředí se pohybujeme? Žít dobře a v duševním zdraví v takovém případě znamená míru naší pružnosti. To, jestli dovedeme být jednou štědří a jindy lakomí, jednou vstřícní a jindy zaměření jen na sebe. Podle toho, co situace vyžaduje.
Občas přednáším nadaným středoškolákům o zvládání trémy a způsobech reakce na kritiku, třeba od odborné poroty. Ptám se jich: „Když k vám přichází kritika vaší práce, jaká je vaše úplně první přirozená tendence? Jdete spíš do útoku, naštvete se a jdete se obhajovat? Nebo se spíš polekáte, jdete do submisivity, cítíte selhání, omlouváte se?“
Odemknout článek e-mailem
zdarma pouze tento článek.
Skvělé, článek je odemčen.
Odkaz jsme vám poslali na e-mail.
Odemknout celý web
od 104 Kč měsíčně
Přihlásit se
už mám předplatné