Foto: Seriál Sex Education
odemčené

První láska to nebude

Mladí chtějí mnohé zažít, vystudovat, dospět a až pak potkat životního partnera. Jsou jiní, než jste byli vy?

Psychologie.cz

Psychologie.cz
Redakce

12. 2. 2020

V kolika letech navázat vztah na celý život? Zeptali jsme se studentů pražského gymnázia, kteří budou za rok maturovat. Předpokládali jsme, že jejich postoje budou ovlivněné aktuálním prožíváním – zkušeností z vlastní rodiny, kulturními vlivy nebo třeba přáním, aby už první láska byla tou pravou.

Většina mladých se podle odpovědí staví k navazování vztahů překvapivě rozvážně a zodpovědně. Máte možnost nahlédnout do duše mladé generace a připomenout si své vlastní postoje před vstupem do dospělosti.

K uspořádání ankety nás inspiroval rozhovor s psychologem Petrem Kačenou, ve kterém jsme tuto otázku promýšleli z pohledu životní a profesní zkušenosti. Dnes si můžete přečíst, jak se na věc dívají z druhé strany ti, kteří možná právě prožívají první lásky. Ptali jsme se 16 studentek a 11 studentů. Odpovědi publikujeme anonymně, seřadili jsme je od těch otevřenějších přes úderněji formulované až po zcela nekompromisní.

Anketa

V jakém věku byste chtěli poznat partnera, se kterým založíte rodinu? A proč právě v tomto věku?

  • Do konce vysoké školy, tedy asi do 25 let. Je mi to dost jedno, ale jak tak pozoruji své single kamarády a známé mezi pětadvaceti a třiceti, jak jsou ze stavu single celí nesví, asi bych z toho ve třiceti také byla nesvá. I přesto, že moje racionální část ví, že je úplně v pořádku najít si životního partnera i po třicítce nebo čtyřicítce. Nebo žít sám. Ale to vím, že nechci.
  • 25 let. Budu mít skoro dostudovanou vysokou školu, tudíž budu mít větší prostor starat se o vztah. Zároveň se domnívám, že se z větší části dobuduje tvrdé jádro mé osobnosti spolu s životními hodnotami. Je pro mě důležité, aby obě zmíněné skutečnosti můj partner respektoval.
  • 24 let. Je to dostatečně pozdě pro to, abych si plně užil života předtím, ale taky dostatečně včas, abychom spolu mohli nějaký čas žít, otestovat se navzájem a pak se popřípadě vzít a založit spolu rodinu.
  • 18–19 let. V této době už má člověk za sebou určité zkušenosti se vztahy, ale je ještě poměrně mladý. Zároveň má nové možnosti přicházející s dospělostí, při kterých může poznat nové lidi. Už zná přibližně dva až tři roky spolužáky na střední škole. A to je doba, při které lze poznat někoho tak moc, že si s ním dovedu představit budoucnost.
  • Už jsem poznala někoho, s kým bych si to do budoucna uměla představit. Byla to náhoda. Ale myslím si, že lidé by se měli nejprve dobře poznat, než se zavážou k něčemu, jako je právě rodina.
  • 27–28 let. Budu mít po vysoké (snad). Chtěla bych zakládat rodinu ne moc po třicítce, tak by bylo dobré, abych ho nějakou dobu předtím už znala. A abych věděla, že s ním chci trávit život.
  • 21 let. Oba jsou už pravděpodobně na vysoké a oba už pravděpodobně vědí, co budou chtít v životě dělat a co od života čekat. Takže názory obou dvou jsou pak stabilní.
  • Nevím. Vlastně ani pořádně nevím, co znamená mít partnera. Třeba kolem 25 let? Protože to je po vysoké, a to bude tak akorát. Ale podle mě není důležité, kdy ho člověk najde, ale jestli vůbec.
  • 25 let. Myslím si, že budu dost stará na to, abych věděla, co chci, a co ne. Zároveň dost mladá na to, abych si ještě něco užila, než založím rodinu.
  • 26 let. To bych měl mít už všechno nové za sebou a přitom být stále fresh na dobré zážitky s THE ONE.
  • Upřímně: fakt nevím. Nikdy jsem nepřemýšlela nad věkem, záleží mi jenom na pocitu – dokážu si představit, že ho potkám zítra i za deset let.
  • 29 let. Protože rodinu bych chtěla založit mezi třiceti a pětatřiceti a chci ještě nějakou dobu s partnerem předtím být.
  • Nikdy. Rodina potřebuje hodně sebekontroly, plánování a kompetencí. Radši budu investovat svou energii do něčeho, co mě baví a naplňuje.
  • 29 let. Dobrý věk, už si člověk něco zažije sám, ale není moc starý na založení rodiny.
  • Nemyslím si, že je správné o tom takhle uvažovat. Láska je láska, až přijde, tak přijde. Takže v jakémkoliv věku.
  • 25 let. Přijde mi to akorát. Rád bych měl ještě dlouho volnost, ale zase bych ji chtěl dobře znát.
  • 14 let. Protože od té doby jsem se svým přítelem a dokážu si představit s ním založit rodinu.
  • 18 let. Chci mít rodinu s někým, koho znám dlouho a dobře a vím, jak se zachová.
  • Nezáleží kdy, záleží, jaký je partner. Nemám v hlavě specifický věk.
  • 27 let. Dostudováno, konec mládí a objevování.
  • 20–25 let. Ještě budu mladá, ale ne moc mladá.
  • 30 let. Není to ani pozdě, ani brzo.
  • V tom správném. Až ho potkám, tak ho potkám.
  • Kdykoliv. Nesmí se tomu klást meze.
  • Nevím. Rodinu zatím nechci a asi chtít nebudu.
  • Na tom mi nezáleží.
  • Nikdy. Děti jsou na nic a jen sajou peníze.

Anketu a graf připravil student Patrik Voříšek.

Články k poslechu

Strach ze školy

Je mi špatně, když mám jít do školy, a nikdo tomu nerozumí. Jak dětem trpícím …

9 min

Tíže minulosti

Na cestě k sebepřijetí postupně odkládáme tíživá zvnitřnělá přesvědčení.

8 min

Vzít tělo do hry

Skrze tělesný zážitek a hraní rolí můžeme podpořit posttraumatický růst či probudit intuici.

11 min

Životní bezvětří

Pracujete, máte vztah, nějaké koníčky. Ale jako byste ztratili směr i pohon.

15 min

Závislé děti

Alkohol a cigarety si kupovat nesmějí, sociální sítě a online hry do jejich světa patří. …

11 min

12. 2. 2020

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.