Nový audiobook: Kontrola mysli
Vyberte si své téma Přístup k hlavnímu obsahu
Foto: Seriál Sex Education

První láska to nebude

Mladí chtějí mnohé zažít, vystudovat, dospět a až pak potkat životního partnera. Jsou jiní, než jste byli vy?

Psychologie.cz

12. 2. 2020

V kolika letech navázat vztah na celý život? Zeptali jsme se studentů pražského gymnázia, kteří budou za rok maturovat. Předpokládali jsme, že jejich postoje budou ovlivněné aktuálním prožíváním – zkušeností z vlastní rodiny, kulturními vlivy nebo třeba přáním, aby už první láska byla tou pravou.

Většina mladých se podle odpovědí staví k navazování vztahů překvapivě rozvážně a zodpovědně. Máte možnost nahlédnout do duše mladé generace a připomenout si své vlastní postoje před vstupem do dospělosti.

K uspořádání ankety nás inspiroval rozhovor s psychologem Petrem Kačenou, ve kterém jsme tuto otázku promýšleli z pohledu životní a profesní zkušenosti. Dnes si můžete přečíst, jak se na věc dívají z druhé strany ti, kteří možná právě prožívají první lásky. Ptali jsme se 16 studentek a 11 studentů. Odpovědi publikujeme anonymně, seřadili jsme je od těch otevřenějších přes úderněji formulované až po zcela nekompromisní.

Anketa

V jakém věku byste chtěli poznat partnera, se kterým založíte rodinu? A proč právě v tomto věku?

  • Do konce vysoké školy, tedy asi do 25 let. Je mi to dost jedno, ale jak tak pozoruji své single kamarády a známé mezi pětadvaceti a třiceti, jak jsou ze stavu single celí nesví, asi bych z toho ve třiceti také byla nesvá. I přesto, že moje racionální část ví, že je úplně v pořádku najít si životního partnera i po třicítce nebo čtyřicítce. Nebo žít sám. Ale to vím, že nechci.
  • 25 let. Budu mít skoro dostudovanou vysokou školu, tudíž budu mít větší prostor starat se o vztah. Zároveň se domnívám, že se z větší části dobuduje tvrdé jádro mé osobnosti spolu s životními hodnotami. Je pro mě důležité, aby obě zmíněné skutečnosti můj partner respektoval.
  • 24 let. Je to dostatečně pozdě pro to, abych si plně užil života předtím, ale taky dostatečně včas, abychom spolu mohli nějaký čas žít, otestovat se navzájem a pak se popřípadě vzít a založit spolu rodinu.
  • 18–19 let. V této době už má člověk za sebou určité zkušenosti se vztahy, ale je ještě poměrně mladý. Zároveň má nové možnosti přicházející s dospělostí, při kterých může poznat nové lidi. Už zná přibližně dva až tři roky spolužáky na střední škole. A to je doba, při které lze poznat někoho tak moc, že si s ním dovedu představit budoucnost.
  • Už jsem poznala někoho, s kým bych si to do budoucna uměla představit. Byla to náhoda. Ale myslím si, že lidé by se měli nejprve dobře poznat, než se zavážou k něčemu, jako je právě rodina.
  • 27–28 let. Budu mít po vysoké (snad). Chtěla bych zakládat rodinu ne moc po třicítce, tak by bylo dobré, abych ho nějakou dobu předtím už znala. A abych věděla, že s ním chci trávit život.
  • 21 let. Oba jsou už pravděpodobně na vysoké a oba už pravděpodobně vědí, co budou chtít v životě dělat a co od života čekat. Takže názory obou dvou jsou pak stabilní.
  • Nevím. Vlastně ani pořádně nevím, co znamená mít partnera. Třeba kolem 25 let? Protože to je po vysoké, a to bude tak akorát. Ale podle mě není důležité, kdy ho člověk najde, ale jestli vůbec.
  • 25 let. Myslím si, že budu dost stará na to, abych věděla, co chci, a co ne. Zároveň dost mladá na to, abych si ještě něco užila, než založím rodinu.
  • 26 let. To bych měl mít už všechno nové za sebou a přitom být stále fresh na dobré zážitky s THE ONE.
  • Upřímně: fakt nevím. Nikdy jsem nepřemýšlela nad věkem, záleží mi jenom na pocitu – dokážu si představit, že ho potkám zítra i za deset let.
  • 29 let. Protože rodinu bych chtěla založit mezi třiceti a pětatřiceti a chci ještě nějakou dobu s partnerem předtím být.
  • Nikdy. Rodina potřebuje hodně sebekontroly, plánování a kompetencí. Radši budu investovat svou energii do něčeho, co mě baví a naplňuje.
  • 29 let. Dobrý věk, už si člověk něco zažije sám, ale není moc starý na založení rodiny.
  • Nemyslím si, že je správné o tom takhle uvažovat. Láska je láska, až přijde, tak přijde. Takže v jakémkoliv věku.
  • 25 let. Přijde mi to akorát. Rád bych měl ještě dlouho volnost, ale zase bych ji chtěl dobře znát.
  • 14 let. Protože od té doby jsem se svým přítelem a dokážu si představit s ním založit rodinu.
  • 18 let. Chci mít rodinu s někým, koho znám dlouho a dobře a vím, jak se zachová.
  • Nezáleží kdy, záleží, jaký je partner. Nemám v hlavě specifický věk.
  • 27 let. Dostudováno, konec mládí a objevování.
  • 20–25 let. Ještě budu mladá, ale ne moc mladá.
  • 30 let. Není to ani pozdě, ani brzo.
  • V tom správném. Až ho potkám, tak ho potkám.
  • Kdykoliv. Nesmí se tomu klást meze.
  • Nevím. Rodinu zatím nechci a asi chtít nebudu.
  • Na tom mi nezáleží.
  • Nikdy. Děti jsou na nic a jen sajou peníze.

Anketu a graf připravil student Patrik Voříšek.

Líbí se vám Psychologie.cz?

Máte dvě možnosti, jak s námi zůstat v kontaktu. Předplatné vám otevře přístup k obrovské knihovně článků, videí a audiobooků. Nebo si nechte ZDARMA zasílat to nejzajímavější e‑mailem – dáme vám také vědět, když něco zajímavého otevíráme pro všechny čtenáře.

Podpořit a připojit se:

Přístup ke všemu

Nejlepší myšlenky zdarma:

Novinky e-mailem

Články k poslechu

Teď nežiješ

Úzkost je naléhavá zpráva. Poslechněte si, jak jí rozumí psycholog Jan Jakub Zlámaný.

25 min

Roztříštění

Poztrácené kousky duše je možné zacelit laskavou pozorností věnovanou tělu.

17 min

Sladká nevědomost

Když něco nevíme, náš mozek nás před touto informací velmi dobře chrání.

17 min

Netlač řeku

Přes veškerou snahu se necítíte šťastní? Možná jste prostě zapomněli sami na sebe.

16 min

Naučit se nevidět

Jen pomalu a postupně mi docházelo, v čem jsem jiná než ostatní.

11 min

Otevřít audio sekci