V kolika letech navázat vztah na celý život? Zeptali jsme se studentů pražského gymnázia, kteří budou za rok maturovat. Předpokládali jsme, že jejich postoje budou ovlivněné aktuálním prožíváním – zkušeností z vlastní rodiny, kulturními vlivy nebo třeba přáním, aby už první láska byla tou pravou.

Většina mladých se podle odpovědí staví k navazování vztahů překvapivě rozvážně a zodpovědně. Máte možnost nahlédnout do duše mladé generace a připomenout si své vlastní postoje před vstupem do dospělosti.

K uspořádání ankety nás inspiroval rozhovor s psychologem Petrem Kačenou, ve kterém jsme tuto otázku promýšleli z pohledu životní a profesní zkušenosti. Dnes si můžete přečíst, jak se na věc dívají z druhé strany ti, kteří možná právě prožívají první lásky. Ptali jsme se 16 studentek a 11 studentů. Odpovědi publikujeme anonymně, seřadili jsme je od těch otevřenějších přes úderněji formulované až po zcela nekompromisní.

Anketa

V jakém věku byste chtěli poznat partnera, se kterým založíte rodinu? A proč právě v tomto věku?

• Do konce vysoké školy, tedy asi do 25 let. Je mi to dost jedno, ale jak tak pozoruji své single kamarády a známé mezi pětadvaceti a třiceti, jak jsou ze stavu single celí nesví, asi bych z toho ve třiceti také byla nesvá. I přesto, že moje racionální část ví, že je úplně v pořádku najít si životního partnera i po třicítce nebo čtyřicítce. Nebo žít sám. Ale to vím, že nechci.
  
• 25 let. Budu mít skoro dostudovanou vysokou školu, tudíž budu mít větší prostor starat se o vztah. Zároveň se domnívám, že se z větší části dobuduje tvrdé jádro mé osobnosti spolu s životními hodnotami. Je pro mě důležité, aby obě zmíněné skutečnosti můj partner respektoval.
  
• 24 let. Je to dostatečně pozdě pro to, abych si plně užil života předtím, ale taky dostatečně včas, abychom spolu mohli nějaký čas žít, otestovat se navzájem a pak se popřípadě vzít a založit spolu rodinu.
  
• 18–19 let. V této době už má člověk za sebou určité zkušenosti se vztahy, ale je ještě poměrně mladý. Zároveň má nové možnosti přicházející s dospělostí, při kterých může poznat nové lidi. Už zná přibližně dva až tři roky spolužáky na střední škole. A to je doba, při které lze poznat někoho tak moc, že si s ním dovedu představit budoucnost.
  
• Už jsem poznala někoho, s kým bych si to do budoucna uměla představit. Byla to náhoda. Ale myslím si, že lidé by se měli nejprve dobře poznat, než se zavážou k něčemu, jako je právě rodina.
  
• 27–28 let. Budu mít po vysoké (snad). Chtěla bych zakládat rodinu ne moc po třicítce, tak by bylo dobré, abych ho nějakou dobu předtím už znala. A abych věděla, že s ním chci trávit život.
  
• 21 let. Oba jsou už pravděpodobně na vysoké a oba už pravděpodobně vědí, co budou chtít v životě dělat a co od života čekat. Takže názory obou dvou jsou pak stabilní.
  
• Nevím. Vlastně ani pořádně nevím, co znamená mít partnera. Třeba kolem 25 let? Protože to je po vysoké, a to bude tak akorát. Ale podle mě není důležité, kdy ho člověk najde, ale jestli vůbec.
  
• 25 let. Myslím si, že budu dost stará na to, abych věděla, co chci, a co ne. Zároveň dost mladá na to, abych si ještě něco užila, než založím rodinu.
  
• 26 let. To bych měl mít už všechno nové za sebou a přitom být stále fresh na dobré zážitky s THE ONE.
  
• Upřímně: fakt nevím. Nikdy jsem nepřemýšlela nad věkem, záleží mi jenom na pocitu – dokážu si představit, že ho potkám zítra i za deset let.
  
• 29 let. Protože rodinu bych chtěla založit mezi třiceti a pětatřiceti a chci ještě nějakou dobu s partnerem předtím být.
  
• Nikdy. Rodina potřebuje hodně sebekontroly, plánování a kompetencí. Radši budu investovat svou energii do něčeho, co mě baví a naplňuje.
  
• 29 let. Dobrý věk, už si člověk něco zažije sám, ale není moc starý na založení rodiny.
  
• Nemyslím si, že je správné o tom takhle uvažovat. Láska je láska, až přijde, tak přijde. Takže v jakémkoliv věku.
  
• 25 let. Přijde mi to akorát. Rád bych měl ještě dlouho volnost, ale zase bych ji chtěl dobře znát.
  
• 14 let. Protože od té doby jsem se svým přítelem a dokážu si představit s ním založit rodinu.
  
• 18 let. Chci mít rodinu s někým, koho znám dlouho a dobře a vím, jak se zachová.
  
• Nezáleží kdy, záleží, jaký je partner. Nemám v hlavě specifický věk.
  
• 27 let. Dostudováno, konec mládí a objevování.
  
• 20–25 let. Ještě budu mladá, ale ne moc mladá.
  
• 30 let. Není to ani pozdě, ani brzo.
  
• V tom správném. Až ho potkám, tak ho potkám.
  
• Kdykoliv. Nesmí se tomu klást meze.
  
• Nevím. Rodinu zatím nechci a asi chtít nebudu.
  
• Na tom mi nezáleží.
  
• Nikdy. Děti jsou na nic a jen sajou peníze.
  

Anketu a graf připravil student Patrik Voříšek.