Psychologická a duchovní lenost či lhostejnost, latinsky acedia, označuje naši neochotu zabývat se vnitřními stavy, prožitky a dalšími vzkazy, které pro nás naše duše má, vydržet sami se sebou, být chvíli zticha. Místo toho volí spolehlivý útěk do každodenních banalit, do drobných potěšení, přehlušením vnitřního hlasu, neustálou vnější aktivitou, nekonečným pobýváním s někým (abych nemusel být ani chvíli sám) – a pokud není "někdo", tak je zde alespoň pan doktor ze seriálové Ordinace. Zahrnuje vystavení se neustálému proudu podnětů – rozhlasu, četby, televize, hovorů, plochých a neužitečných myšlenek nebo neustálých "starostí každodenní rutiny", které jsou přece jen příjemnější než skutečné, hluboké starosti, kterými bychom se měli zabývat.