Sami, ale ne osamělí

Samota může být vědomou životní volbou – pokud ji neprovází pocity osamělosti.

Kateřina Vrtělová

Kateřina Vrtělová
Psycholožka, psychoterapeutka, supervizorka

24. 9. 2013

Mnoha přátel jsem se ptala, zda někdy v životě potkali či znají ze svého okolí někoho, kdo se rozhodl být v životě dobrovolně sám. Nemyslím člověka, který je single a hledá či čeká či doufá. Měla jsem na mysli člověka, který se opravdu vědomě rozhodl žít sám, bez partnera. Pátrala jsem po někom, kdo si samotu zvolí. Nemusí to nutně znamenat celý život, ale šlo mi o to vědomé rozhodnutí, o dobrovolnost a jasné očekávání. Popravdě jsem se téměř vždy setkala s jasnou reakcí: "Nikoho takového neznám."

Mě osobně napadli tři lidé, tři příběhy. Nedávno mi jeden kamarád vyprávěl o tom, že mu vyhovuje žít sám a nemít stálou přítelkyni. Ptala jsem se ho, jaké to pro něj je a jestli se necítí osamocen. On odpověděl, že mu to vyhovuje a je spokojený, tak proč to měnit. Pracovně cestuje po celém světě, je stále jinde, létá z kontinentu na kontinent.

Články k poslechu

V bezpečí života

Nehledejte chvilkovou úlevu od tíživých myšlenek. Jděte na ně jinak.

13 min

Když mozek funguje jinak

Deset ze sta žen se potýká s projevy ADHD. A většina z nich o tom …

11 min

Dítě mimo příručky

Rodičovské zkušenosti se někdy nacházejí v úplně jiných vesmírech.

13 min

Čím si plníme hlavu

Co je tady špatně? Přesně na to se mozek ptá pořád.

10 min

Na jedné lodi

Do vztahu přináší každý svou osobní nedozrálost. Jak se podpořit v růstu?

7 min

Kateřina Vrtělová

Psycholožka, psychoterapeutka, supervizorka

24. 9. 2013

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.